Astronomové objevili jednu z největších supermasivních černých děr. Poprvé pomocí gravitačního čočkování

Astronomové ve Velké Británii objevili supermasivní černou díru, jejíž hmotnost je asi třicetmiliardkrát větší než hmotnost Slunce. Jde o jeden z nejmasivnějších objektů tohoto druhu, který vědci nepřímo pozorovali. Výsledky vyšly v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

„Tato konkrétní černá díra, jejíž hmotnost je zhruba třicetmiliardkrát větší než hmotnost našeho Slunce, je jednou z největších, jaké známe. Je na horní hranici toho, jak velké černé díry podle našeho názoru teoreticky mohou být, proto je to nesmírně zajímavý objev,“ řekl hlavní autor článku James Nightingale z univerzitního oddělení fyziky Durhamské univerzity.

Supermasivní černé díry jsou nejhmotnější známé objekty ve vesmíru. Pohybují se mezi deseti a čtyřiceti miliardami násobku hmotnosti našeho Slunce. Astronomové předpokládají, že se nacházejí ve středu všech velkých galaxií, včetně naší Mléčná dráhy.

Tyto objekty jsou velmi vzácné a jen špatně se hledají i popisují, navíc věda zatím ani nedokáže říct, jak přesně vznikly. Zatím nejuznávanějším vysvětlením je, že sloučením masivních galaxií před miliardami let, kdy byl vesmír ještě mladý.

Jak najít černou díru

Černé díry jsou neviditelné. Mají takovou hmotnost, že pohlcují všechno včetně světla, jež z nich nemůže uniknout. Vědci proto v tomto případě využili jevu známého jako gravitační čočkování: při něm blízká galaxie působí jako obří lupa, která ohne přicházející světlo a to odhalí neviditelný objekt. Zabralo to.

Když vědci věděli, že se tam „něco“ opravdu nachází, provedli na superpočítači simulaci, která měla odhadnout, jak hmotná tato díra je. Tyto odhady jsou sice zatím dost nespolehlivé, ale nic lepšího zatím věda nemá. 

Podle autorů studie se jedná o první černou díru nalezenou pomocí gravitační čočky. „Většina největších černých děr, o kterých víme, je v aktivním stavu, kdy se hmota přitahovaná do blízkosti černé díry zahřívá a uvolňuje energii ve formě světla, rentgenového záření a dalšího záření,“ vysvětlil Nightingale. Díky tomu jsou nepřímo viditelné kvůli projevům v okolí.

V případě nově odhalené staré černé díry to ale nešlo, kolem ní je totiž pusto a prázdno. Všechno poblíž už dávno pohltila a nemá do ní tedy co padat. A astrofyzici logicky nemohou pozorovat „ohňostroje“ reakcí. „Gravitační čočkování ale umožňuje studovat neaktivní černé díry, což v současné době u vzdálených galaxií není možné. Tento přístup by nám mohl umožnit detekovat mnohem více černých děr mimo nedaleký vesmír a odhalit, jak se tyto exotické objekty vyvíjely ve vzdálenější kosmické minulosti,“ doplnil expert.

Vědci uvedli, že jejich práce otevírá „svůdnou možnost“, že by astronomové mohli objevit více supermasivních černých děr, než se dosud předpokládalo.

  • Hmotnost černých děr se obecně měří i odhaduje velmi špatně.
  • Největší známou černou dírou je Phoenix A. Její hmotnost se může pohybovat kolem hmotnosti 100 miliard Sluncí. Její horizont události je stonásobkem vzdálenosti Slunce od Pluta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...