Australští vědci geneticky modifikovali banány. V „případě nouze“ mají chránit před plísní

Australští vědci vytvořili první geneticky modifikované banány. Pokud je schválí úřady, mohla by se nová odrůda uchytit v měnících se podmínkách planety zasažené klimatickou změnou. Na pulty ale upravené ovoce zatím putovat nemá.

Banány jsou levné, zdravé, snadno se pěstují a dají se bez problémů převážet po celém světě. Jenže mají i jednu zásadní chybu: napadá je takzvaná panamská nemoc, která celý druh ohrožuje. Zemědělští experti už celé roky hledají před touto hrozbou nějakou obranu. Australský tým vědců nyní oznámil, že ji našel.

„Nový banán“ dostal jméno QCAV-4. Genetičtí inženýři ho upravili tak, aby zmíněné chorobě odolával.

Správně se panamská nemoc jmenuje fusariové vadnutí a také se označuje zkratkou T. Způsobuje ji plíseň srpovnička špičatovýtrusá, která napadá celou řadu rostlin, ale právě banány jsou obzvláště náchylné. Odrůda Cavendish, která je dnes komerčně nejúspěšnějších druhem tohoto ovoce, je totiž tvořena jen přírodními klony. To znamená, že všechny rostliny mají stejné geny, takže se mezi nimi plíseň rychle šíří.

Pokud úřady tento geneticky vylepšený banán schválí, stane se prvním australským geneticky modifikovaným ovocem schváleným pro pěstování a konzumaci a také prvním geneticky modifikovaným banánem schváleným na celém světě.

Profesor James Dale z Queenslandské technologické univerzity, který vývoj odrůdy vedl, věří, že nabízí naději, pokud by Austrálii nebezpečná choroba napadla a začala se tam šířit stejně rychle jako v jiných zemích světa.

Zatím na pulty nepůjde

Vědci, kteří za úpravou stojí, zatím neplánují, že by začali tyto banány prodávat, a to ani v případě, že by úřady odrůdu schválily. Modifikaci totiž považují za obranu pro případ nouze a chtějí ji nasadit, až pokud to bude zapotřebí. Zatím to podle nich nutné není, nicméně chtějí se připravit na všechny možné varianty dalšího vývoje.

Existují i jiné odrůdy banánů. Cavendishe, které se začaly šířit až v 60. letech dvacátého století, jsou výjimečné v tom, že představují přibližně polovinu komerčně pěstovaných banánů na světě. Jejich obliba vzrostla poté, co epidemie panamské choroby, tehdy ještě staršího kmene TR1, zcela zlikvidovala plantáže, kde se pěstovala do té doby dominantní odrůda banánu Gros Michel.

Jenže na konci dvacátého století se v jihovýchodní Asii začala šířit příbuzná plíseň, kmen TR4. Podařilo se jí proniknout do většiny zemí, které jsou hlavními vývozci této oblíbené plodiny. „Pětaosmdesát procent světového exportu banánů pochází z Jižní a Střední Ameriky a zbylých 15 procent z Filipín,“ poznamenal Dale pro deník The Guardian. „A Filipíny jsou už TR4 významně zasažené.“

Jakmile se panamská nemoc dostala do Kolumbie a pak do Peru a nyní do Venezuely, tak si velcí vývozci uvědomili, že je to opravdu velmi vážné. V Austrálii byla tato nemoc poprvé objevena v Severním teritoriu, ale pomalu se šíří i na východním pobřeží v údolí řeky Tully. Tam se ji zatím daří držet, nicméně zemědělce to stojí velké náklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...