Brněnští výzkumníci budou mít základnu v ekvádorském pralese

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Výhledově chce konsorcium působit i v Peru, Kolumbii a Brazílii. Zaměří se hlavně na problém odlesňování, v jeho plánech je také vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a podpora společenské odpovědnosti. Dalšími členy jsou univerzity Karlova, Masarykova, Palackého a Česká zemědělská univerzita.

„Deforestace je problém číslo jedna, je spojený s globální klimatickou změnou, se zánikem domorodých kultur a dalšími jevy, které zasluhují mimořádnou pozornost,“ řekl novinářům Miroslav Horák z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.

Věda i ochrana území

Organizace Forest.ink působí v ekvádorské Amazonii už několik let, konkrétně na území El Paraíso o rozloze necelých 600 hektarů, které je součástí rozsáhlejší rezervace Runahurco. „Naším cílem je vykupovat pozemky hraničící s územím El Paraíso, a vytvořit tak nárazníkové ochranné pásmo,“ uvedl Radim Ondříšek z Forest.ink.

V připravované malé stanici bude zázemí asi pro deset lidí, kromě pracovníků neziskové organizace tam budou vyjíždět také čeští výzkumníci. „Mohou zkoumat, co je zajímá a co je v souladu s našimi záměry,“ uvedl Ondříšek. Organizace plánuje zřídit u základny také lesní školku a botanickou zahradu.

Hektar lesa v Ekvádoru v současnosti stojí kolem dvou tisíc amerických dolarů (51 650 korun). Vykupování pozemků je financováno z privátních zdrojů, většinou přispívají Češi, ale také další lidé z Evropy a místní z Ekvádoru.

Nahrávám video

Proč chránit prales?

Odlesňování amazonského deštného pralesa způsobuje neustálé vymírání druhů a přispívá ke klimatické změně. „Tempo deforestace v posledních letech stále roste. Asi 7900 kilometrů čtverečních největšího deštného pralesa světa, tedy oblast přibližně pětkrát větší, než je Londýn, bylo v období od srpna 2017 do července 2018 zničeno. Příčinou je zejména nelegální těžba dřeva,“ uvedl Horák.

Projekt organizace Forest.ink je výjimečný v tom, že nabízí majitelům pozemků v podstatě stejné ceny jako těžaři s tím, že území zůstane zachováno. „Spolu s akademiky a místní veřejností připravíme udržitelné programy využitelnosti pro ekoturistiku, zemědělství, rybářství a podobně,“ doplnil Ondříšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 16 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.