Česká rozvodná síť je zřejmě zranitelná slunečními bouřemi, popsali vědci

Sluneční geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení na Zemi. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující na to, že i malé události mají dopad na poruchovost elektronických zařízení. Podobnou studii pro českou rozvodnou síť nyní provedli i tuzemští vědci. A také oni prokázali zvýšenou závadovost klíčových přístrojů v období zvýšené sluneční aktivity.

Česká republika leží daleko od geomagnetického pólu, takže se až doposud považovalo za vyloučené, aby měla sluneční aktivita nějaké dopady na naše území – ani polární záře, která je jejím typickým projevem, u nás nebývá viditelná. V poslední době se ale objevily důkazy, že nějaký vliv se může projevovat i v našich zeměpisných šířkách. Nyní ke stejnému výsledku dospěla i česká studie, která naznačuje, že efekty sluneční aktivity mohou vést ke zvýšenému zatížení klíčových zařízení, a tak k jejich předčasnému selhání.

Strašákem pro stabilitu rozvodných sítí elektrické energie jsou především takzvané geomagneticky indukované proudy, neboli GIC (z anglického Geomagnetically Induced Currents).

Jedná se o proudy způsobené změnami zemského magnetického pole – a tyto změny jsou zase vyvolávány proměnností slunečního větru. Nejsilnější bývají v období, kdy je aktivita Slunce zvýšená. Největší vliv pak mají přirozeně eruptivní sluneční události, proto lze pojmy sluneční aktivita a geomagnetická aktivita v tomto případě zaměňovat.

GIC pronikají do klíčových zařízení rozvodné sítě a ovlivňují jejich správnou funkci. Podle autorů české studie způsobují změny frekvence, což může vést k zásahu provozních ochran a odpojení postiženého vedení od sítě. „Téměř stejnosměrné GIC po průniku do jádra transformátoru nutí zařízení pracovat daleko od návrhových parametrů, dochází k saturaci jádra jednou polaritou s následným zvýšeným tepelným zatížením, které může v extrémních případech vést až k tavení jádra,“ uvádí autoři české studie.

Z událostí v minulosti je známo, že velké geomagnetické bouře, jimž se říká superbouře, jsou spojovány se zvýšeným výskytem závad na klíčových zařízeních rozvodné sítě. V březnu 1989 vstoupil do historie takzvaný Québecký blackout, který trval na velkém území celých devět hodin, místy ale až dva měsíce. Stejná geomagnetická bouře ale měla za následek havárie různých zařízení nejen v této oblasti, ale téměř po celém světě.

Téměř 29 hodin trvající geomagnetická bouře na přelomu října a listopadu 2003 se zase podepsala lokálními blackouty ve skandinávských zemích nebo rozsáhlými poruchami transformátorů v Jihoafrické republice či na Novém Zélandu.

V roce 2013 vyšla práce provedená pro území Spojených států amerických, která studovala souvislost mezi výskytem poruch v rozvodné síti a úrovní geomagnetické aktivity. Studie přesvědčivě ukázala, že čtyři procenta všech poruch mají svého původce ve vrtoších našeho Slunce. Navazující práce ukázala, že to znamená kolem 180 miliard dolarů ročně jen na pojistných plněních na území USA.

Častější poruchovost i v Česku

Michal Švanda, pracující mimo jiné pro Sluneční oddělení Astronomického ústavu, společně se svou studentkou Tatianou Výbošťokovou z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy nyní provedli podobnou studii pro rozvodnou síť v České republice.

Po tři roky trvajících jednáních získali provozní deníky od všech hlavních distributorů elektrické energie na území Česka a rozdělili je do dvanácti anonymizovaných datových sérií. Každá z těchto sérií obsahovala seznam dní, v nichž byla na zařízeních určitého typu připojených k jednotné napěťové hladině zaznamenána anomálie.

Vzhledem ke komplikovanému vyjednávání jednotlivé série pokrývají šest až deset let, všechny se překrývají pouze ve třech rocích. Třináctá testovací série vznikla spojením všech poruchových logů dohromady a pokrývá souvisle dvanáct let. 

Z výsledků studie vyplývá, že lze i pro českou rozvodnou síť zaznamenat statisticky významně zvýšenou poruchovost v období zvýšené geomagnetické aktivity. „Poruchovost byla v kladných případech zvýšena až o několik desítek procent a statisticky se poruchy vyskytovaly významněji po lokálním maximu geomagnetické aktivity než před ním,“ uvádí vědci.

Podle výzkumu podobně dopadla data za celé dvanáctileté období. Vědci ale nejsou zatím schopni kvůli použité metodice potvrdit kauzální souvislost – tedy, že právě sluneční bouře jsou příčinou těchto poruch, jež nastávají ve stejnou dobu. 

Jejich práce je teprve pilotní studií projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...