Čtyřicet kilometrů dlouhá skvrna jedů v moři u Kamčatky se podle vědců sune na jih

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé jedy zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.

Podle vědců je skvrna dlouhá 40 kilometrů a široká 30 až 100 metrů a posouvá se podél pobřeží. Je jasně ohraničená, nerozpadá se, nezmenšuje se a postupně se posouvá na jih ke Kurilským ostrovům, citovala ve čtvrtek z prohlášení šéfa univerzitní biologické laboratoře Kirilla Vinnikova agentura AFP. S pomocí vrtulníku se podařilo odebrat vzorky, které budou poslány k rozboru do Vladivostoku.

Obyvatelé Kamčatky několik dní upozorňují na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, mají popáleniny a zvrací.

Viník neznámý

Ruské úřady ve středu zahájily vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel při nakládání s látkami nebo odpadem nebezpečným pro životní prostředí a kvůli zamoření moře. Podle předběžných testů do vody unikla látka „blízká naftě nebo jiný materiál obsahující oleje“.

Kamčatský gubernátor oznámil, že zdrojem mohly být pesticidy shozené do moře. List Novaja Gazeta a agentura RIA Novosti hovoří o heptanu použitelném jako rozpouštědlo. Uniknout mohl například z vojenského zařízení. Gubernátor ve čtvrtek ale řekl, že první testy přítomnost této látky nepotvrzují. Byla podle něj zjištěna vysoká koncentrace ropných produktů a fenolů, ale ne v takové koncentraci, aby to zabilo tak mnoho živočichů.

Zatím bylo vyšetřeno 20 osob s potížemi a u osmi se prokázalo popálení rohovky prvního stupně, řekl gubernátor.

Zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů v kamčatských řekách

Ruský úřad na ochranu přírody zveřejnil výsledky analýz vzorků vody, potvrzující, že i kamčatské řeky obsahují zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů, uvedl list Kommersant s odvoláním na ministerstvo ochrany životního prostředí. Nejvýraznější znečištění bylo v řece Kirpičnaja, kde množství fosfátů převyšovalo normy skoro jedenáctinásobně, železa téměř sedminásobně a fenolu skoro trojnásobně.

To odpovídá prvním výsledkům vzorků ze skvrny v moři, jak o nich informovala AFP. Zatímco úřady nevylučují, že toto znečištění může být důsledkem nějakého přirozeného jevu či pesticidů z opuštěné skládky, někteří experti spekulují o případném úniku raketového paliva.

Agentura TASS v neděli oznámila, že by znečištění mohlo souviset s únikem ropy z tankeru, jehož jméno nebylo zveřejněno. Mnoho mrtvých živočichů bylo nalezeno u Chalaktyrské pláže a v Avačském zálivu. Uhynulé tvory mohl na břeh podle původních úvah vyplavit také cyklón, který Kamčatku postihl koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.