Do školy se opravdu těší sotva desetina českých dětí, ukázal velký průzkum

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Do škol v tuzemsku nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší, asi 40 procent dětí. Asi polovině žáků se ve škole „celkem líbí“. Vliv má na míru „těšení se“ i věk – v 11 letech se do školy netěší asi 28 procent, u patnáctiletých je to téměř polovina, upřesnil vedoucí výzkumného týmu studie HBSC Michal Kalman. „V roce 2010 jsme měli 21 procent školáků, kteří se těšili do školy, v roce 2022 už to bylo 12 procent jedenáctiletých dětí. U patnáctiletých je to ještě horší,“ popsal trend. V roce 2010 se do školy těšilo 16 procent patnáctiletých, v roce 2022 to bylo osm procent.

Zhoršující se vztah ke škole není nový fenomén. České děti obsazují nelichotivé pozice v mezinárodních srovnáních již déle. Také proto tohle zjištění i dlouhodobý trend nebereme na lehkou váhu. Tím spíš, když si uvědomíme, kolik času děti ve škole tráví. Spolu s odbornou veřejností si klademe otázku, co za negativním hodnocením školního prostředí hledat a jak směr trendu otočit.
Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC

Aktualizované výsledky přinesla mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Data vědci sbírali naposledy předloni. V porovnání s dalšími státy se Česko řadí k zemím, v nichž se děti do školy těší nejméně, upozornili.

Osmiletá gymnázia mají studenti nejraději

Do školy se podle Kalmana nejvíce těší děti z úplných vlastních rodin. Častěji mají také školu rádi oproti jejich vrstevníkům na základních školách studenti víceletých gymnázií. Ze školních povinností je podle Kalmana stresovaných 38 procent chlapců a 52 procent dívek. Největší změna v pociťování stresu je podle něj mezi pátou a sedmou třídou. Zatímco v páté třídě je stresovaných ze školních povinností 29 procent chlapců, v sedmé třídě to hlásí 44 procent. U „páťaček“ je to 34 procent, o dva ročníky výš už 62 procent. „Stres ze školních povinností nijak nevybočuje z evropského průměru,“ doplnil Kalman.

Na stres ze školy mají nejčastěji vliv obavy z budoucnosti a nutnost rozhodovat se o budoucím studiu či zaměstnání, případně to, že se děti musí učit věci, kterým nerozumí, nebo také očekávání učitelů. Vyplynulo to z odpovědí dětí. Obavy výrazněji trápí dívky, podotkl Kalman. Stres z budoucnosti se podle výzkumníků týká především deváťáků.

Nenávist ke škola má dopady na duševní zdraví

Asi polovina žáků ve studii uvedla, že svým učitelům věří. Zhruba 40 procent dětí cítí, že vyučujícím na žácích záleží. Pociťovaná míra opory ze strany kantorů podle výzkumníků klesá spolu s věkem – u jedenáctiletých žáků vnímá oporu ze strany učitelů 50 procent chlapců, u patnáctiletých je to 30 procent. U dívek je to v jedenácti letech 51 procent, v patnácti letech jen 22 procent.

Děti, kterým se ve škole nelíbí, mají výrazně vyšší riziko výskytu depresivních stavů, bolestí hlavy, nervozity. Patří mezi ně i děti, které méně spí nebo mají vyšší míru užívání návykových látek, nechal se slyšet datový analytik české části studie HBSC Petr Baďura. Děti, které cítí nízkou podporu vrstevníků a učitelů, mívají nízkou podporu i v rodině, doplnil. „V případě, že dětem chybí opora doma, je velmi malá šance, že si to vykompenzují ve škole,“ zmínil.

Studie se účastnilo zhruba 15 tisíc žáků ve 250 školách v Česku. Sběr dat se opakuje jednou za čtyři roky.

Řešení leží ve školách

Podle vědců má klíčovou roli ve vztahu dětí ke škole učitel. Svým aktivním přístupem, využíváním vhodných výukových metod a zvoleným způsobem hodnocení působí jako významný prvek prevence negativních vztahů ve třídě, špatného prospěchu nebo šikany.

Velmi podceňovanou oblastí českého školství je pozitivní klima školy. Obvyklý způsob práce, který vytváří negativní prostředí a vztahy, je práce s chybou. Chybovat, zkoušet nové věci, objevovat je součástí každého poznání. Ale v českém školství jsou chyby považovány za selhání. To v důsledku potlačuje zvídavost a tvořivost žáků. Ti tak místo otázek a diskuze nad tématem spíše mlčí.
Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce

Děti se do školy více těší, když se mohou bez obav ptát a sdělovat své postřehy. Je pro ně zábavnější, mohou-li na úkolech, aktivitách nebo projektech vzájemně spolupracovat a učit se jedno od druhého. Každý z žáků potřebuje zažít úspěch a ocenění. Škola dětem také dává smysl, pokud je učivo propojeno s jejich světem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...