Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Jedním z průvodních projevů změny klimatu jsou stále častější a intenzivnější vlny s mimořádně vysokými teplotami, které výrazně překračují průměrné hodnoty pro dané období. A to i ve srovnání s už tak teplým třicetiletím 1991 až 2020. Trochu mimo mediální mainstream zůstala svým rozsahem bezprecedentní vlna mimořádně vysokých teplot, která v uplynulých dvou týdnech zasáhla postupně oblasti severní Afriky, Balkánu, Černomoří a Blízkého východu, Kavkazu, střední a východní Asie.

Počátky této velmi teplé vlny spadají do období kolem poloviny března. Tou dobou se horký vzduch nejprve soustředil v oblasti Sahary na pomezí Čadu, Nigeru, Alžírska a Libye. V Alžírsku i Libyi maxima přesáhla čtyřicet stupňů Celsia. Mimořádně teplé byly i noci, v obou zemích zaznamenaly nejvyšší březnová minima v historii – v alžírském městě Guezzam neklesla teplota v noci na 15. března pod 28,6 stupně, což by byla velmi teplá noc dokonce i v červenci.

Z Afriky pak velmi teplý vzduch krátce pronikl na Balkán, zejména do jeho jihovýchodní poloviny. Tam zažili velmi teplé noci – nové březnové minimum například v Albánii činí 23 stupňů, v Černé Hoře 21,3. Přes den teploty šplhaly na hodnoty, za které by se nemusel stydět ani červen. Nejdřívější třicítky v historii zaznamenalo Srbsko, Bulharsko nebo Severní Makedonie.

Následně se velmi teplý vzduch začal odsouvat k východu. Do Turecka přinesl teploty, které přesáhly dokonce 35 stupňů Celsia, a to jak na severu, tak i na jihu země. V Izraeli naměřili až 37,9 stupně Celsia. Tropická maxima zaznamenaly i kavkazské země, přičemž na některých stanicích překonaly teploty často dubnové a výjimečně dokonce květnové rekordy.

Tropické noci v březnu

Zatímco na Balkáně a v Turecku tropické teploty záhy vystřídal studený, původem arktický vzduch, který maxima vrátil opět spíše na únorovou než březnovou úroveň a v noci často mrzlo, oblast s velmi teplým vzduchem se přesunula nad střední Asii, Írán a Arabský poloostrov.

V Turkmenistánu naměřili přes 36 stupňů a zaznamenali tropické noci. Pro srovnání – průměrné teploty na jihu země se na přelomu druhé a třetí březnové dekády pohybují kolem osmnácti a minima kolem osmi stupňů. Rekordy padaly také na Sibiři – při sněhové pokrývce o tloušťce často přes půl metru vyšplhala maxima výrazně nad deset stupňů, leckde i nad patnáct. Nouze nebyla ani o vysoké noční teploty. Na stanici Aginskoje v Zabajkalském kraji minimum v noci na 21. března nekleslo pod deset stupňů Celsia, což je typické spíše pro červenec.

V posledních dnech pak tato vlna vysokých teplot doputovala až do východní Asie, kde rovněž výrazně přepsala tamní historické klimatologické tabulky. Její vrchol nastal ve čtvrtek, kdy v Číně padl měsíční rekord na 535 stanicích. Na jedné automatické stanici naměřili dokonce 42,0 stupně – v případě uznání této hodnoty by šlo i o překonání celostátního březnového rekordu.

Masivní překonání měsíčních rekordů hlásí i Japonsko, a to na více než 140 stanicích. Na ostrově Honšú padla i tropická třicítka. Působivé bylo i hned trojí přepisování jihokorejského březnového rekordu během čtyř dnů na stanici Jeonju – výsledná hodnota činí 29,6 stupně Celsia. I ve východní Asii zaznamenali mimořádně teplé noci. Teplé počasí na východě Asie ale aktuálně střídá vpád studeného vzduchu ze Sibiře – na některých místech se tak během dvou dnů ochladí o třicet stupňů.

Míra překonání rekordů při této horké vlně, která postupně zasáhla Afriku, Evropu a Asii, byla rovněž mimořádná – nové staniční měsíční rekordy jsou často o čtyři až sedm stupňů vyšší. Právě výrazné překonávání dřívějších rekordů je pro současný vývoj klimatu poměrně typický. Rovněž je ale typické i značné kolísání teplot, do čehož zapadá i zmiňované ochlazení v Turecku a na Balkáně minulý týden nebo na východě Asie v těchto dnech. Studené epizody ale – na rozdíl od těch velmi teplých – nevedou k přepisování rekordů a rovněž nemívají dlouhé trvání.