Evropští vědci zkoumají vliv 5G sítí na zdraví. Výsledky jsou optimistické

Rozsáhlý evropský výzkum se snaží uklidnit veřejnost, která se obává dopadů moderních telekomunikačních sítí na lidské zdraví.

5G sítě se šíří po celém světě, protože přinášejí lidem velmi hmatatelný prospěch: spolehlivější přehrávání videa, rychlejší data a internetové připojení vhodné i pro další průmyslové aplikace. Jenže mezi veřejností stále nezmizely obavy z možných dopadů této technologie na lidské zdraví.

Tento strach nejvíc vyvřel na povrch v době covidové pandemie, kdy se rozšířila dezinformace o tom, že signály z vysílačů mají aktivovat čipy ukryté ve vakcínách nebo nějak pomáhají s šířením viru. Tehdy dokonce došlo k několika případům fyzických útoků na vysílače.

Aby tyto obavy rozptýlili, zkoumají vědci, jaké jsou vlastně dopady každodennímu vystavení radiofrekvenčním elektromagnetickým polím z 5G. Zjednodušeně: co to znamená pro lidské zdraví. Podle článku ve vědeckém časopise Horizon Magazine jsou výsledky uklidňující.

Laboratoř a reálný život

Každý si asi položí otázku, proč se vlastně zkoumá dopad na lidské zdraví až nyní, když se 5G sítě už roky používají a jejich pokrytí je v moderním světě velmi vysoké. To telekomunikační společnosti vypustily do světa něco, co není prověřené? Ne, takhle to samozřejmě není.

Vlastnosti 5G sítí jsou dobře prozkoumané, proběhla celá řada testů, jak v laboratořích, tak i v reálném prostředí. Ale reálný život může přinést spoustu dalších vlivů, které se zkrátka nasimulovat nedají. A to zejména s ohledem na to, jak moc a rychle se moderní svět mění s ohledem na masivní používání technologií.

Věda navíc podle řady kritiků prochází takzvanou replikační krizí, kdy se výsledky pokusů a výzkumů nedostatečně ověřují a opakují, výsledky mnoha z nich se ani opakovat nepodaří. „Musíme pochopit současné úrovně expozice evropské populace,“ uvedla jedna z autorek nového výzkumu Monica Guxensová z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal), která koordinuje pětiletou mezinárodní výzkumnou iniciativu financovanou EU s názvem GOLIAT.

Její tým sdružuje výzkumníky z pětadvaceti institucí v deseti evropských zemích, další partnery má v USA, Japonsku a Jižní Koreji. Vědci zkoumají, jaká míra záření z 5G sítí lidi zasahuje v různých situacích či jaké jsou možné fyzické a psychické dopady na zdraví. Zabývají se též způsoby, jak jasně a účinně sdělovat informace o rizicích – pokud by se nějaká našla.

Mapování expozice 5G v Evropě

Jedním z prvních úkolů tohoto projektu bylo změřit, s jak velkým množstvím záření z 5G sítí se lidé v každodenním životě setkávají. Aby zjistili, jak to vypadá v reálném světě, provedli vědci zatím nejpodrobnější hodnocení vystavení 5G. K měření rádiových vln v prostředí použili přenosný „expozimetr“ a nové senzory připojené ke smartphonům, které sledovaly emise.

Provedli těmi přístroji více než osm set měření v městských a venkovských lokalitách v osmi zemích EU, Švýcarsku a Velké Británii. Tým zkoumal scénáře od telefonů v letovém režimu až po činnosti náročné na data, jako je sdílení příloh nebo sledování živě vysílaných videí.

Výsledky ukazují, že vystavení záření v každodenním prostředí zůstává ve všech měřených prostředích hluboko pod mezinárodními bezpečnostními limity. Tyto limity, stanovené nezávislými vědeckými orgány, definují maximální úrovně expozice považované za bezpečné pro širokou veřejnost a zahrnují velké bezpečnostní rezervy.

Úrovně expozice se ale lišily v závislosti na tom, jak a kde byla zařízení používána. V hustě osídlených městských oblastech bývají signály z mobilních stanic silnější. Ve venkovských oblastech může docházet ke krátkodobým špičkám expozice, když telefony nahrávají velké množství dat, protože slabší pokrytí způsobuje, že zařízení vysílají s vyšším výkonem.

Testování účinků na zdraví

Měření expozice je pouze částí celkového obrazu. Aby zjistili, jestli mají signály 5G nějaké okamžité účinky na lidské tělo, provedli vědci ve Francii v rámci tohoto výzkumu první koordinované laboratorní studie na lidech zaměřené na klíčové frekvenční pásmo 5G: 3,5 gigahertz.

V INERIS, francouzském Národním institutu pro průmyslové prostředí a rizika nedaleko Paříže, bylo 31 zdravých dobrovolníků vystaveno signálům 5G po dobu 26 minut za kontrolovaných podmínek, které měly odrážet reálné vystavení v prostředí. „Nezaznamenali jsme žádný měřitelný vliv na srdeční funkci, úroveň stresu, teplotu kůže nebo mozkovou aktivitu u zdravých mladých dospělých,“ uvedl jeden z vědců zapojených do studie Brahim Selmaoui.

„I když je stále zapotřebí dalšího výzkumu v oblasti dlouhodobé a opakované expozice, naše výsledky poskytují uklidňující důkazy o tomto novém pásmu 5G za realistických podmínek expozice,“ doplnil. „Přispívají také k probíhajícím mezinárodním hodnocení bezpečnosti.“

Zbavit lidi strachu

Kromě laboratorních výsledků vidí vědci jasný přínos v tom, že jejich data mohou pomoci lidem snížit zbytečnou úzkost, kterou by pod vlivem dezinformací a konspiračních teorií mohli mít.

Proto plánují na jaře zveřejnit on-line aplikaci, která lidem bude říkat, kolik záření z 5G zařízení se může v jejich okolí vyskytovat. Mnohem větší zdravotní riziko může být podle dosavadních výsledků spojené spíše s nevhodným používáním mobilů – tedy jejich nadměrným využíváním, nebo třeba pípáním, které v noci může zhoršovat kvalitu spánku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...