Evropští vědci zkoumají vliv 5G sítí na zdraví. Výsledky jsou optimistické

Rozsáhlý evropský výzkum se snaží uklidnit veřejnost, která se obává dopadů moderních telekomunikačních sítí na lidské zdraví.

5G sítě se šíří po celém světě, protože přinášejí lidem velmi hmatatelný prospěch: spolehlivější přehrávání videa, rychlejší data a internetové připojení vhodné i pro další průmyslové aplikace. Jenže mezi veřejností stále nezmizely obavy z možných dopadů této technologie na lidské zdraví.

Tento strach nejvíc vyvřel na povrch v době covidové pandemie, kdy se rozšířila dezinformace o tom, že signály z vysílačů mají aktivovat čipy ukryté ve vakcínách nebo nějak pomáhají s šířením viru. Tehdy dokonce došlo k několika případům fyzických útoků na vysílače.

Aby tyto obavy rozptýlili, zkoumají vědci, jaké jsou vlastně dopady každodennímu vystavení radiofrekvenčním elektromagnetickým polím z 5G. Zjednodušeně: co to znamená pro lidské zdraví. Podle článku ve vědeckém časopise Horizon Magazine jsou výsledky uklidňující.

Laboratoř a reálný život

Každý si asi položí otázku, proč se vlastně zkoumá dopad na lidské zdraví až nyní, když se 5G sítě už roky používají a jejich pokrytí je v moderním světě velmi vysoké. To telekomunikační společnosti vypustily do světa něco, co není prověřené? Ne, takhle to samozřejmě není.

Vlastnosti 5G sítí jsou dobře prozkoumané, proběhla celá řada testů, jak v laboratořích, tak i v reálném prostředí. Ale reálný život může přinést spoustu dalších vlivů, které se zkrátka nasimulovat nedají. A to zejména s ohledem na to, jak moc a rychle se moderní svět mění s ohledem na masivní používání technologií.

Věda navíc podle řady kritiků prochází takzvanou replikační krizí, kdy se výsledky pokusů a výzkumů nedostatečně ověřují a opakují, výsledky mnoha z nich se ani opakovat nepodaří. „Musíme pochopit současné úrovně expozice evropské populace,“ uvedla jedna z autorek nového výzkumu Monica Guxensová z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal), která koordinuje pětiletou mezinárodní výzkumnou iniciativu financovanou EU s názvem GOLIAT.

Její tým sdružuje výzkumníky z pětadvaceti institucí v deseti evropských zemích, další partnery má v USA, Japonsku a Jižní Koreji. Vědci zkoumají, jaká míra záření z 5G sítí lidi zasahuje v různých situacích či jaké jsou možné fyzické a psychické dopady na zdraví. Zabývají se též způsoby, jak jasně a účinně sdělovat informace o rizicích – pokud by se nějaká našla.

Mapování expozice 5G v Evropě

Jedním z prvních úkolů tohoto projektu bylo změřit, s jak velkým množstvím záření z 5G sítí se lidé v každodenním životě setkávají. Aby zjistili, jak to vypadá v reálném světě, provedli vědci zatím nejpodrobnější hodnocení vystavení 5G. K měření rádiových vln v prostředí použili přenosný „expozimetr“ a nové senzory připojené ke smartphonům, které sledovaly emise.

Provedli těmi přístroji více než osm set měření v městských a venkovských lokalitách v osmi zemích EU, Švýcarsku a Velké Británii. Tým zkoumal scénáře od telefonů v letovém režimu až po činnosti náročné na data, jako je sdílení příloh nebo sledování živě vysílaných videí.

Výsledky ukazují, že vystavení záření v každodenním prostředí zůstává ve všech měřených prostředích hluboko pod mezinárodními bezpečnostními limity. Tyto limity, stanovené nezávislými vědeckými orgány, definují maximální úrovně expozice považované za bezpečné pro širokou veřejnost a zahrnují velké bezpečnostní rezervy.

Úrovně expozice se ale lišily v závislosti na tom, jak a kde byla zařízení používána. V hustě osídlených městských oblastech bývají signály z mobilních stanic silnější. Ve venkovských oblastech může docházet ke krátkodobým špičkám expozice, když telefony nahrávají velké množství dat, protože slabší pokrytí způsobuje, že zařízení vysílají s vyšším výkonem.

Testování účinků na zdraví

Měření expozice je pouze částí celkového obrazu. Aby zjistili, jestli mají signály 5G nějaké okamžité účinky na lidské tělo, provedli vědci ve Francii v rámci tohoto výzkumu první koordinované laboratorní studie na lidech zaměřené na klíčové frekvenční pásmo 5G: 3,5 gigahertz.

V INERIS, francouzském Národním institutu pro průmyslové prostředí a rizika nedaleko Paříže, bylo 31 zdravých dobrovolníků vystaveno signálům 5G po dobu 26 minut za kontrolovaných podmínek, které měly odrážet reálné vystavení v prostředí. „Nezaznamenali jsme žádný měřitelný vliv na srdeční funkci, úroveň stresu, teplotu kůže nebo mozkovou aktivitu u zdravých mladých dospělých,“ uvedl jeden z vědců zapojených do studie Brahim Selmaoui.

„I když je stále zapotřebí dalšího výzkumu v oblasti dlouhodobé a opakované expozice, naše výsledky poskytují uklidňující důkazy o tomto novém pásmu 5G za realistických podmínek expozice,“ doplnil. „Přispívají také k probíhajícím mezinárodním hodnocení bezpečnosti.“

Zbavit lidi strachu

Kromě laboratorních výsledků vidí vědci jasný přínos v tom, že jejich data mohou pomoci lidem snížit zbytečnou úzkost, kterou by pod vlivem dezinformací a konspiračních teorií mohli mít.

Proto plánují na jaře zveřejnit on-line aplikaci, která lidem bude říkat, kolik záření z 5G zařízení se může v jejich okolí vyskytovat. Mnohem větší zdravotní riziko může být podle dosavadních výsledků spojené spíše s nevhodným používáním mobilů – tedy jejich nadměrným využíváním, nebo třeba pípáním, které v noci může zhoršovat kvalitu spánku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 13 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
včera v 12:25

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
včera v 10:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.