Extrémní altruisté nejsou andělé, ukázala studie. Vědci popsali, co spojuje dárce orgánů a záchranáře

Existují lidé, kterým se říká extrémní altruisté – jsou to ti, o nichž se říká, že by se pro ostatní roztrhali. Jde o osoby, které darují své orgány či riskují životy, když vytahují z ohně cizí lidi. Jejich chování je z hlediska evoluce a psychologie docela záhadou. Protože pomáhají lidem, kteří nejsou jejich příbuzní, jednají evolučně nelogicky. Nová práce teď prozkoumala, co je k jejich činům motivuje.

Američtí psychologové z Georgetownu se pokusili zmapovat psychologické profily těchto extrémních altruistů z celého světa a ze všech možných kultur i náboženských komunit. Spojovalo je, že nasazovali vlastní životy, aby pomohli ostatním. Šlo o záchranáře, humanitární pracovníky a dárce orgánů či kostní dřeně. Tedy o osoby, které podstupují značné riziko, aniž by z toho měly nějaký hmatatelný nebo sociální prospěch.

„Po vyhodnocení více než 300 extrémních altruistů a jejich porovnání se skupinou ‚normálních‘ dospělých jsme zjistili, že mimořádně altruističtí lidé se od typických dospělých nejvíc odlišují svými nesobeckými rysy a preferencemi,“ uvedla hlavní autorka práce Abigail Marshová.

Poctivost a pokora

„V mnoha dalších ohledech se ale nijak neliší. Nejsou příjemnější ani svědomitější, nejsou obecně necitliví k riziku, a dokonce ani neuvádějí vyšší míru empatie. Místo toho jejich volby odrážejí skutečnost, že si zřejmě opravdu cení blaha ostatních lidí a prospěchu komunit, jejichž členy jsou,“ doplňuje vědkyně.

Tým, jehož součástí byli i vědci z Massachusettského technologického institutu a Linfieldské univerzity, otestoval skupinu extrémních altruistů vybraných pro studii několika osobnostními testy, psychologickými vyšetřeními a ekonomickými úkoly. 

Tato sada testů odhalila, že extrémní altruisty spojuje, že mají trvale vysokou úroveň poctivosti–pokory. Jde o osobnostní rys, jak ho definuje v psychologii hojně využívaný model struktury osobnosti HEXACO.

Tento osobnostní rys se vyznačuje „tendencí být spravedlivý a upřímný v jednání s ostatními.“ A to zejména v případech, kdy by člověk mohl ostatní využívat, i když mu za to nehrozí žádný trest. Lidé, kteří mají vysokou úroveň poctivosti–pokory, mají nízký pocit vlastní důležitosti. Nejsou ochotni využívat, vykořisťovat nebo poškozovat druhé, aby z toho měli sami nějaký prospěch.

I altruisté mají své chyby

Podle autorů jsou výsledky částečně překvapivé. „Může se zdát dost banální a intuitivní, že vlastnost, která nejvíc odlišuje výjimečné altruisty od ostatních lidí, je nesobeckost a oceňování blaha druhých,“ vysvětluje Marshová.

„Ale teď víme, že to ve skutečnosti zdaleka tak intuitivní není. Protože jsme se ptali jiné skupiny dospělých, které jsme požádali, aby předpověděli, jaké vlastnosti tyto extrémní altruisty odlišují od ostatních. Zajímavé je, že předpovídali, že extrémní altruisté budou lepší v podstatě ve všech směrech – měli by být příjemnější, svědomitější, otevřenější a tak dále.“

Podle těchto výsledků pokládají „normální“ lidé altruisty za anděly, ale není to tak. „Myslí, že altruisté jsou dokonalí lidé, dokonce nadlidé. Proto se o altruistech tak často mluví jako o světcích nebo andělech strážných,“ vysvětluje psycholožka. „Ale oni takoví nejsou. Myslím, že je důležité vědět, že skutečně altruističtí lidé mají své chyby jako kdokoli jiný. Jsou prostě jenom méně sobečtí.“ 

„Tyto výsledky upozorňují na některé běžné předpoklady o lidské povaze, která se někdy považuje za sobeckou,“ řekl Shawn Rhoads, který se na studii podílel.

„Existuje i chování prospěšné společnosti, které vychází z toho, že pomáhající pomáhá i sám sobě – jde například o pomoc druhým s cílem získat něco na oplátku nebo zlepšit svou pověst. Tato data ale naznačují, že činy skutečného sebeobětování, dokonce i v extrémních případech, mohou odrážet i nesobecké motivace a preference,“ uzavřel Rhoads.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...