Fukušimská jaderná zóna bují životem. Přírodovědci našli kance, jeleny, opice i pávy

Devět let od jaderné katastrofy v japonské Fukušimě se do vylidněných lokalit vypravili přírodovědci z americké University of Georgia. Zjistili, že oblasti kolem elektrárny jsou plné divokých zvířat, která využila nepřítomnosti člověka.

Američtí výzkumníci japonskou evakuační zónu během terénního šetření rozdělili na tři oblasti:

  • Místa, kam lidé kvůli vysoké úrovni radiace vůbec nesmí
  • Místa, kam lidé běžně nesmí kvůli středně vysoké úrovni radiace (oblasti s omezeným přístupem)
  • Místa, kde je radiace tak slabá, že zde lidé dostali svolení pobývat

Do těchto zón rovnoměrně rozmístili 106 fotopastí a během 120 dní pozorování s jejich pomocí pořídili 267 tisíc snímků divokých zvířat. Jedná se o více než dvacet druhů od divočáků přes makaky a jeleny až po lišky a pávy.

Takový výsledek přírodovědce příjemně překvapil, protože ukazuje, že příroda je schopná zvládnout následky jaderných katastrof nečekaně rychle. Zprávy z Fukušimy jsou navíc velmi podobné těm, které již dříve experti hlásili z okolí ukrajinského Černobylu.

„Naše výsledky představují první důkaz, že se ve fukušimské evakuační zóně podařilo úspěšně uchytit řadě živočišných druhů, které se tu potom rozšířily, a to přes radiologické znečištění,“ uvedl biolog James Beasley, který výzkum vedl.

Všudypřítomní divočáci

V okolí Fukušimy se nejčastěji vyskytují druhy zvířat, která jsou již zvyklá na kontakt s člověkem a lidskou civilizací a z ústupu člověka profitovala. Zdaleka nejpočetnějším druhem se ukázala být divoká prasata.

Pasti v jejich případě pořídily 46 tisíc snímků. Asi 26 tisíc z nich pocházelo z neobydlených oblastí, 13 tisíc z omezených míst a jen 7 tisíc z obydlených oblastí. Prasatům tedy nevadila radiace zdaleka tolik jako přítomnost lidí.

Podobně jako vepři si neobydlená místa s vyšší radiací oblíbili také psíci mývalovití, kunovité šelmy, sobolové východní a makakové.

Biologové nemají k dispozici žádná data o tom, jak obydlená zvěří byla zamořená oblast před nukleární nehodou. Z pouhých fotografií navíc nesvedou zjistit zdravotní stav zvěře ani to, jaký vliv na ni zvýšená radiace má. Vědí ale, že zvířata jsou schopná se v těchto oblastech vyskytovat, uchytit – a zřejmě i bez problémů rozmnožovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...