Fyzici možná poprvé našli záhadnou temnou hmotu

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Je neviditelná, je nehmatatelná, je možná všudypřítomná. Po temné hmotě vědci pátrají už více než sto let – ale až doposud zcela bez úspěchů. Přitom podle většiny modelů by existovat měla: jako neviditelná kostra, která drží pohromadě maso galaxie.

Vědci o ní vědí jen nepřímo. Pokud by se použila metafora o kostře, tak jim chybí nástroj podobný rentgenu, který by se podíval dovnitř těla kosmu – a samozřejmě už vůbec ne na to, aby ho rozřezali. Mohou jen sledovat, kde kostra kosmu tlačí na jeho maso. Teď ale možná nastala změna, kdy ji vědci poprvé „zahlédli“.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Na základě údajů z kosmického teleskopu Fermi Gamma-ray Space Telescope spadajícího pod NASA astronom a profesor Tokijské univerzity Tomonori Totani tvrdí, že našel emise gama záření, které zřejmě pocházejí z temné hmoty. Popsal to tento týden v časopise Journal of Cosmology and Astroparticle Physics, mohlo by jít o záření částic WIMP.

Tato data vycházejí z měření za patnáct let. Naznačují existenci částice WIMP, která se už roky považuje za hlavního kandidáta na temnou hmotu. A také se spekuluje, že by se dala najít, protože při její anihilaci vzniká gama záření. Právě po něm vědci dlouho pátrali.

Výsledky jsou podle Totaniho sice velmi nadějné, ale není to zatím jisté. Možností je totiž více, nejen temná hmota. Podle vědce to ale nevypadá, že by pocházely z běžných astronomických zdrojů. „Přinejmenším představují nejslibnějšího kandidáta na záření z temné hmoty, který je dosud znám,“ uvedl fyzik.

Proč „musí“ existovat temná hmota

Ve většině teorií o vesmíru je temná hmota nutná – bez ní by zkrátka „maso“ vesmíru nedrželo při sobě. Bez její existence by se nedaly vysvětlit některé gravitační jevy. To, že něco drží známý vesmír pohromadě, ale věda to nevidí, musí nutně znamenat, že to něco je neviditelné.

Může to působit zvláštně, ale tyto modely, které s temnou hmotou pracují, velmi dobře fungují: na jejich základě vědci mohou vysvětlovat celou řadu jevů, a fungují dokonce i predikčně: tedy vědci je mohou využívat pro předpovídání toho, co objeví.

Právě částice WIMP této představě dobře odpovídají. A jediný způsob, jak je – alespoň teoreticky – spatřit, je pozorovat jejich zánik. Při srážce se totiž teoreticky zlikvidují a emitují gama záření.

Hledání neviditelného

Vědci se zaměřují na oblasti Mléčné dráhy, kde by mělo být temné hmoty teoreticky nejvíc – což je centrum galaxie. Z doposud neznámých důvodů bylo toto hledání bezúspěšné. Totaniho nebavilo jít dál ve stopách těchto neúspěchů, a tak se rozhodl hledat jinde, konkrétně v oblasti obklopující galaktický disk Mléčné dráhy.

A ke svému překvapení tam narazil na tak intenzivní emise gama záření, že odpovídaly velmi přesně tomu, jak v modelech vypadají srážky WIMP. Podle fyzika i dalších expertů, kteří se už k možnému objevu vyjádřili, je to velmi nadějné, ale ani zdaleka jisté. Hledání temné hmoty tedy pokračuje i nadále – nyní možná s novou zajímavou stopou, která může uvést vědce do míst, kde dříve zatím nepátrali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.