Gagarinovi se stala osudnou touha vrátit se k létání. Zemřel před půl stoletím

Sovětský letec Jurij Gagarin získal věčnou slávu v dubnu 1961, když se jako první člověk vypravil do vesmíru. Následujících sedm let strávil hlavně jako maskot svého druhu; mladý usměvavý kosmonaut navštívil mnoho zemí světa, aby zde propagoval sovětské úspěchy,  sny o další cestě do kosmu ale byly marné. Nakonec se mohl vrátit aspoň k létání, které se mu ovšem stalo osudným. Zemřel 27. března 1968 v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.

Gagarin zahynul při havárii proudového letadla, jež sám pilotoval, a nejasnosti kolem příčin nehody vytvořily živnou půdu pro řadu spikleneckých teorií, například o údajné záměrné likvidaci slavného kosmonauta či o možném vlivu alkoholu na průběh letu. Až půlstoletí po Gagarinově letu do vesmíru odtajnili v Rusku dobovou vyšetřovací zprávu. Podle ní zahynul nejspíše v důsledku prudkého manévru cvičného letounu MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou.

Podle závěrů státní komise, zveřejněných v dubnu 2011, vedl manévr „k následnému propadnutí letounu do vývrtky a pádu v podmínkách složité meteorologické situace“. V letounu tehdy kromě Gagarina zemřel také instruktor Vladimir Serjogin. V minulosti se přitom objevilo mnoho teorií o osudném letu. Podle některých se letoun srazil s hejnem ptáků nebo s jiným letadlem, podle jiných byl Gagarin opilý nebo se pohádal se sovětským vedením a musel zmizet.

Proč právě Gagarin? To nikdo netuší

Dodnes přitom není úplně jasné, proč vlastně na jaře 1961 padla v rámci skupinky prvních kosmonautů volba právě na Jurije Gagarina. Až v posledním kole výběru dostal přednost před Germanem Titovem a díky necelé dvě hodiny dlouhému letu se zapsal do dějin kosmonautiky (Titov do vesmíru letěl o čtyři měsíce později). I v napjaté atmosféře počátku 60. let minulého století se z Gagarina stala světová superstar, které se dostávalo nadšeného přivítaní na obou stranách železné opony.

Sám kosmonaut, který pocházel ze skromných vesnických poměrů, přitom kolotoč slávy zrovna nemusel. Z rodné vsi Klušino, jež leží ve Smolenské oblasti na západě Ruska, se dostal až na oběžnou dráhu díky svému technickému nadání - vyučil se slévačem a jako nejlepší student postoupil na technickou školu v povolžském Saratově. Tam se také v místním aeroklubu poprvé dostal za pilotní páky. Létání se věnoval i poté, co v roce 1955 nastoupil vojenskou službu, během které absolvoval Vojenské letecké učiliště v Orenburgu.

Uniformu už Gagarin do konce svého života nesvlékl, kariéru pilota zahájil u stíhačů na základně Luostari na severozápadě země. Koncem roku 1959 získal hodnost nadporučíka - a ve stejné době už v Sovětském svazu naplno běžel výběr kandidátů na kosmický let. Prvotními kritérii byl věk mezi pětadvaceti a třiceti roky, výška do 175 centimetrů, váha do 72 kilogramů a výborné zdraví. V první fázi bylo vybráno 3461 adeptů, z nichž se po prozkoumání zdravotnické dokumentace udělal užší výběr.

V březnu 1960 bylo nakonec vybráno dvacet mladých pilotů, mezi nimiž nechyběl ani Gagarin, kteří se ve Středisku přípravy kosmonautů začali připravovat pro první pilotované lety do vesmíru. „Výcvik probíhal v absolutní tajnosti,“ napsal Gagarin ve své knize Cesta do vesmíru. Den začínal rozcvičkou pod širým nebem za jakéhokoli počasí pod přísnou kontrolou lékařů. Na konci výcviku se jako nejlepší ukázali být Gagarin a o rok a půl mladší German Titov.

První kosmonaut ale mohl být jen jeden - a volba nakonec padla na Gagarina. Po návratu na něj čekal bouřlivý kolotoč plný slávy, cest (první zahraniční vedla do Československa) a poct, mezi kterými nechyběl ani prestižní titul Hrdina Sovětského svazu. S tím vším se ale Jurij Gagarin vyrovnával jen s vypětím všech sil. „Daleko složitější pro něj bylo zůstat sebou samým než zvládnout celý let,“ napsal syn někdejšího sovětského státníka a Gagarinův přítel Sergej Chruščov.

Navenek veselý, uvnitř problematický

Na fotkách to byl sice stále ten usměvavý Gagarin, v soukromí už to idyla nebyla. Manželství se zdravotnicí Valentinou, s níž měl dvě dcery, poznamenaly Gagarinovy zálety. První kosmonaut světa navíc údajně začal pít - „léčil“ tak frustrace, například z toho, že se nemohl dočkat vytouženého druhého letu do kosmu. Pro sovětské vedení byl totiž příliš cenný, než aby riskovalo jeho život. Další ránu pro mladého letce také znamenala smrt tvůrce raketového programu Serhije Koroljova v lednu 1966.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...