Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.

V posledních dnech sice Česko zažívá chladnější dny i noci, ale léto se rychle blíží a s ním také dny s vysokými teplotami, které mohou mít negativní dopady na zdraví.

Většina lidí vnímá vystavení nadprůměrným letním teplotám subjektivně negativně. Zejména extrémní vedra přitom můžou přinášet vážné krátkodobé i dlouhodobé zdravotní následky. Lidé mohou trpět nemocemi souvisejícími s teplem, jako je dehydratace a mdloby, nebo utrpět úpal. V krajním případě mohou důsledky extrémních teplot vést i ke předčasnému úmrtí.

Náchylnější k negativním dopadům horkého počasí jsou starší lidé a malé děti, protože mívají větší potíže s termoregulací, tedy udržováním stálé vnitřní tělesné teploty. V průběhu měsíců a let může navíc vystavení teplu zhoršit stávající chronická onemocnění, jako jsou onemocnění ledvin nebo kardiovaskulární onemocnění, a také zvýšit riziko duševních problémů a demence.

Problém, který zesiluje

Vzhledem k tomu, že globální průměrné teploty nadále stoupají v důsledku sílícího skleníkového efektu vyvolaného spalováním fosilních paliv, je stále větší část světové populace vystavena extrémním teplotám. I v Evropě vlny veder zabíjejí každoročně tisíce lidí, jen loni jich bylo nejméně devět tisíc. Nejde ale jen o krátkodobý dopad horkých vln, které zpravidla po pár dnech až týdnech skončí. Existuje totiž i dlouhodobější problém: vystavení vysokým teplotám totiž vede ke zrychlení procesu stárnutí, přičemž čím delší je toto působení, tím významnější je tato souvislost. Příčinou je oxidační stres spojený s dopady horka, který způsobuje poškození DNA, což ve finále může vést právě k urychlení stárnutí.

Studie zkoumající dopady teplého počasí na Tchaj-wanu odhalila, že zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň během 180 dní vede ke zrychlení biologického stárnutí o 0,04 až 0,08 roku. Toto tempo nárůstu se sice na první pohled může zdát malé, ale tyto účinky se mohou v průběhu času kumulovat. I mírné zvýšení rychlosti biologického stárnutí, pokud přetrvává dlouhodobě, může ve finále znamenat zrychlení stárnutí až o několik let. A to potenciálně znamená dřívější nástup nemocí souvisejících s věkem.

Navíc, pokud tyto malé změny ovlivní velké množství populace, přispívají k enormnímu nárůstu nemocnosti (zejména ve formě kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo cukrovky) a nákladů na zdravotní péči. Trvalé vystavení vysokým teplotám může vést také k častým poruchám spánku, zvýšení úrovně stresu a úzkosti. V průběhu času se tato fyziologická degradace hromadí a může urychlit zhoršování zdraví s věkem.

Zajímavé je i srovnání účinku vysokých teplot s dopady kouření – podle studie uveřejněné v časopise Science Advances je dopad dlouhodobého vystavení extrémně vysokým teplotám ekvivalentní účinku pravidelného kouření na buněčné stárnutí.

Ženy trpí horkem víc

Dopady teploty vzduchu na stárnutí přitom u různých skupin obyvatel nejsou stejné. U žen a osob s obezitou nebo cukrovkou 2. typu existuje silnější vazba mezi teplotou vzduchu a stárnutím. Ženy se totiž obecně méně potí a jejich tělo reaguje na teplo odlišně, což jim může ztěžovat ochlazování a někdy způsobit rychlejší zvýšení tělesné teploty. Lidé s cukrovkou pak často mají snížený průtok krve kůží, což může narušovat schopnost těla uvolňovat teplo a udržovat se v chladu při horkém počasí. Kromě toho může tělesný tuk působit jako izolace, která dále ztěžuje přenos tepla z jádra těla k pokožce.

A konečně je dobré zdůraznit, že extrémní vedro je obzvláště nebezpečné pro lidi, kteří žijí v městských oblastech s řídkou zelení a velkým množstvím betonu, což může být například část amerického New Yorku nebo Chicaga, v Evropě například Athén nebo Říma, ale i některých měst ve střední Evropě, jako je Budapešť. Jde tedy o města s výraznými tepelnými ostrovy. Pokud v daných lokalitách mají místní obyvatelé možnost využití klimatizace, pak se dopady veder pochopitelně neprojeví vůbec nebo jen minimálně. To je ale zejména pro lidi s nižšími příjmy často nedostupná záležitost. U nich tedy budou mít zvyšující se teploty závažnější dopady.

Nicméně i výše uvedená zjištění jsou zatím poměrně nová a zůstávají určité nejasnosti, které bude nutné dalším výzkumem odstranit. Třeba to, zda část dopadů vysokých teplot může být vratná, pokud člověk následně pobývá dlouhodobě v prostředí bez výrazného stresu z vysokých teplot, nebo jestli se nějak výrazně liší dopady dlouhodobého vystavení horka v závislosti na věku lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...