„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.

Zatímco většina světových oceánů se v důsledku lidmi způsobené změny klimatu otepluje, v severním Atlantiku existuje oblast, která se tomuto trendu dlouhodobě vymyká. Jižně od Grónska se totiž nachází rozsáhlá oblast moří, jejichž povrchová teplota roste mnohem pomaleji než ve zbytku Atlantiku – a místy dokonce klesá. Občas se jí v odborných kruzích říká „studená skvrna“ (anglicky cold blob) a v posledních letech se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů současné klimatologie.

Klimatologové se totiž snaží jednoznačně odpovědět na zásadní otázku – jestli jde o přirozený výkyv, nebo o první výraznější známku slábnutí systému oceánských proudů známého jako Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), jejíž součástí je také Golfský proud. Ten má přitom zásadní vliv na to, jestli bude Evropa stále tak příjemně teplým světadílem jako doposud – anebo se naopak dramaticky ochladí.

AMOC
Zdroj: Wikimedia Commons

AMOC je součást globální termohalinní oceánské cirkulace, kterou pohání rozdíly v hustotě vody. Ta narůstá jednak vlivem klesající teploty (studená voda je těžší než teplá) a také s rostoucí salinitou, tedy množstvím rozpuštěných mořských solí (slaná voda je těžší než ta sladká). Hustotu mořské vody zvyšuje výpar, naopak ji snižují srážky a také voda přitékající z tajících pevninských ledovců, případně přítok jiné sladké vody z pevniny. Hnacím motorem tohoto systému cirkulace je zanořování hustší (a tedy těžší) vody od hladiny do větších hloubek, kde se pak vrací na jih, postupně i na jižní polokouli. Tato cirkulace přenáší obrovské objemy vody, což zároveň znamená i přenos tepla, které je ve vodě obsaženo. A tím se může významně ovlivnit nejen regionální klima.

Gigantický oceánský dopravník

Samotný AMOC se dá zjednodušeně popsat jako obří systém proudění, který přenáší teplo z tropických oblastí Karibiku a Mexického zálivu do severního Atlantiku. Součástí tohoto systému je i známý Golfský proud, který však představuje pouze jeho povrchovou složku. Teplá a poměrně slaná voda proudí z nižších zeměpisných šířek k severu, kde se v oblasti mezi Grónskem, Islandem a Norskem ochlazuje, stává hustší a klesá do větších hloubek, odkud se vrací zpět na jih. Tento proces funguje jako jakýsi gigantický oceánský dopravník a významně ovlivňuje klima Evropy i severního Atlantiku. Právě v oblasti jižně od Grónska se nachází jedno z klíčových míst, kde toto klesání vody probíhá. Pokud by se tento mechanismus oslaboval, mohlo by to ovlivnit rozložení teplot v oceánu a mimo jiné přispět ke vzniku zmíněné studené skvrny.

Studená skvrna je na mapách vývoje teploty oceánů dobře patrná už delší dobu. Zatímco většina severního Atlantiku se za poslední desetiletí výrazně oteplila, oblast jižně od Grónska působí jako jakási klimatická anomálie. Jde opravdu o jedinou část světa, která se od poloviny 19. století ochladila, přičemž toto ochlazení je patrné nejen v oceánu, ale také v atmosféře.

Podle řady studií je jedním z možných vysvětlení právě zpomalování AMOC. Doposud přitom existovaly dva názorové směry. Podle jednoho oceánské proudy přinášejí do dané oblasti méně tepla, AMOC tedy slábne. Druhý počítá s tím, že oceán ztrácí více tepla ze svého povrchu směrem do atmosféry – a to kvůli změně proudění nebo oblačnosti.

Velké neznámé

Jistým problémem je fakt, že přímé sledování AMOC je překvapivě krátké. Souvislá instrumentální měření probíhají teprve od roku 2004, přičemž takto krátká řada zatím neumožňuje jednoznačně určit dlouhodobý trend. Nedávno zveřejněná studie ale vyšla ze satelitních dat, historických reanalýz a dat o obsahu tepla v oceánech, což umožnilo rekonstruovat vývoj od roku 1955. Výzkumníci zjistili, že povrchové tepelné ztráty ve sledované oblasti se ve skutečnosti snížily.

Lineární trend teploty mořské hladiny (ve stupních Celsia) pro období od roku 1880 do 2025, šedé oblasti označují chybějící data
Zdroj: NASA

A to znamená, že neuniká více tepla z oceánu, ale že do oblasti Golfským a Severoatlantským proudem přichází méně tepla, tedy že je méně ohřívána. Vzhledem k tomu, že ostře sledovaná studená oblast oceánu se nachází přímo na vrcholu „dopravníku“ AMOC, je logické ochlazování při slábnutí systému AMOC, kdy sem z tropů putuje méně teplé vody.

To, že AMOC se zpomaluje a slábne, přitom bylo prokázáno už předchozími studiemi. Nový výzkum poskytuje jeden z nejlepších důkazů o tom, že studená skvrna a tento obrovský oceánský „dopravník“ spolu přímo souvisí. Dřívější studie vycházely kvůli už zmíněné krátké řadě pozorování z klimatických modelů, které naznačovaly, že by za tím mohl stát slabší AMOC. Výsledky nové studie tento předpoklad potvrzují.

Nepříliš příznivá budoucnost

Vzhledem k tomu, že základní důvod pro vznik atlantické studené skvrny je tímto nejspíš objasněn, nabízí se otázka, co bude dál? Na základě aktuálně nejlepších dostupných modelů není budoucnost příliš příznivá. V odborné komunitě začíná převažovat shoda na tom, že AMOC se blíží k bodu zlomu. Kombinace ohřívajících se oceánských vod a zvyšujícího se tempa tání ledovců (které uvolňují sladkou vodu do oceánů) mění rovnováhu, která udržuje AMOC v chodu.

Pokud by došlo k jeho úplnému zhroucení, znamenalo by to zejména v severozápadní polovině Evropy mnohem chladnější a drsnější zimy s bohatou sněhovou pokrývkou. Extrémní by ale byla i léta – spíše sušší s častými vlnami veder. Zatím ale přetrvává velká nejistota ohledně toho, jak blízko tomuto bodu zlomu Země je. Současné modelové simulace nicméně v nezanedbatelném počtu naznačují, že by mohl být překročen už kolem poloviny tohoto století, případně by v této době mohlo nastat výrazné zpomalení severoatlantické meridionální cirkulace. A to by následně znamenalo výrazné dopady na evropské počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.