Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
Výzkum dle vědců ukázal, že děti a dospívající (tedy mladí ve věku od devíti do 17 let) používají „zařízení s obrazovkami“ hlavně odpoledne po škole nebo večer před spaním – přitom právě před používáním večer varuje spousta výzkumů.
Děti používají zařízení s obrazovkami i ve škole během přestávek, ale méně často než v ostatních částech dne – i tak je to ale relativně vysoké číslo kolem 40 procent. Během samotné výuky mobily a počítače používá denně čtvrtina dospívajících. „Dívky využívají internet častěji než chlapci k plnění školních úkolů a vyhledávání informací o zdraví. Doménou mužské části populace je v tomto směru hraní on-line her,“ uvedla jedna z autorek studie Hong Nhung Nguyenová z výzkumného centra IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Nejvíc mladí Češi na webu hledají zábavu, ale celá třetina z nich internet denně využívá k plnění školních úkolů. Rozsah všech aktivit na internetu se pak s věkem výrazně zvyšuje.
Projekt EU Kids Online V (EUKO V) se zabýval on-line aktivitami dětí a dospívajících a riziky, s nimiž se mohou v on-line prostředí setkat. Zjištění vycházejí z reprezentativního průzkumu provedeného v květnu a červnu 2025 mezi dětmi a dospívajícími, kteří navštěvují školy v tuzemsku. Zpráva obsahuje údaje od 2567 českých dětí a dospívajících ve věku 9 až 17 let.
Zdroj: MUNI
Zkušenosti s riziky
Pozitivním zjištěním je podle autorů práce fakt, že dvě třetiny dětí a dospívajících se na internetu setkávají s nevhodným chováním nebo znepokojujícím obsahem jen „zřídka nebo vůbec“. Nicméně 11,5 procenta dětí má takové negativní zkušenosti na internetu minimálně každý týden. Nejčastějšími zdroji podpory po takovém znepokojivém zážitku byli přátelé (57,2 procent), rodiče nebo pečovatelé (30,3 procent), případně sourozenci (18,5 procenta). Pětina dětí o tomto negativním zážitku ale s nikým nemluvila.
Většina dětí a dospívajících se také setkala alespoň s nějakou formou potenciálně škodlivého on-line obsahu, jako jsou konspirační teorie, obsah propagující extrémní hubenost nebo pornografie pro dospělé. Dvě třetiny (66,6 procenta) se alespoň jednou setkaly s nenávistným obsahem. Většinu škodlivého obsahu děti najdou neúmyslně.
Agresivní chování nejen on-line
Vědce také zajímalo, jak je to s agresivním chováním a zkušenostmi s ním na internetu a mimo něj. Téměř polovina dětí a dospívajících (41,9 procenta) zažila v uplynulém roce alespoň jednu formu agrese ze strany druhých, ať už v on-line prostoru nebo tváří v tvář. Reálné zkušenosti s agresí (30,5 procenta) byly častější než ty s on-line útoky (21,6 procenta). Dívky mají následně podstatně silnější emocionální reakce než chlapci.
Výzkumníci se dětí a dospívajících ptali také na to, zda se sami někdy vůči ostatním chovali agresivně. I v tomto případě platí, že agresivní chování tváří v tvář bylo častější. Celkem 56 procent dětí a dospívajících přiznalo, že se v uplynulém roce alespoň jednou dopustilo agresivního chování vůči druhému napřímo a 10,2 procenta tak činilo dokonce týdně nebo častěji, zatímco u agrese na internetu a pomocí nových technologií to udělalo alespoň někdy 44,2 procenta, respektive 8,8 procenta týdně a častěji.
Digitální budoucnost a práva
K digitálním technologiím mají děti a mladiství opatrně optimistický postoj. Většina z nich věří, že nové technologie zpřístupní znalosti všem (60,7 procent). Platí to i přesto, že důvěra ve společnosti, které nakládají s jejich údaji, je z jejich pohledu výrazně nízká. Pouze 28 procent věří, že jejich údaje budou v bezpečí. „Děti se spíše obávají bezprostředních a konkrétních problémů, jako jsou dezinformace a ochrana soukromí, než širších společenských rizik, jako jsou dopad na životní prostředí nebo ztráta lidské kontroly nad technologiemi,“ dodali autoři výzkumu.
