Invazní druhy způsobí škody téměř 10 bilionů ročně, upozorňuje OSN

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Invazní druhy jsou rostliny nebo živočichové, k jejichž šíření mnohdy přispívá činnost člověka. V novém prostředí mají škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.

Tým 86 výzkumníků ze 49 zemí po čtyři roky vyhodnocoval globální dopady šíření přibližně 3500 invazních druhů. Příkladem mohou být rybářské revíry zahlcené vodní rostlinou tokozelka nadmutá, potrubí elektráren ucpané mlžem slávička mnohotvárná, krysy požírající vejce zpěvných ptáků anebo elektrické vedení stržené stromovým hadem bojga hnědá.

Panel mimo jiné uvádí, že tyto nepůvodní druhy hrají klíčovou roli v 60 procentech zaznamenaných případů vymírání rostlin a živočichů. „Víme také, že tento problém se bude výrazně zhoršovat,“ konstatovala spolupředsedkyně IPBES, ekoložka Helen Royová. Očekává se, že expanzi invazních druhů bude umocňovat růst průměrných teplot v důsledku klimatických změn.

Slávička mnohotvárná poškozuje elektrárny i na jižní Moravě
Zdroj: Povodí Moravy

Pomalé změny člověk ignoruje

Dopady šíření invazních druhů se často projevují pomalu, ale mohou být katastrofální. Příčinou smrtících požárů na Havaji minulý měsíc byly například podle vědců hořlavé invazní trávy, které člověk přivezl z Afriky jako pastvu pro dobytek. Invazní druhy komárů mohou šířit nemoci, jako je horečka dengue, malárie, virus zika či západonilská horečka.

„Invazní druhy ovlivňují nejen přírodu, ale i lidi, a způsobují strašné ztráty na životech,“ uvedl Anibal Pauchard z chilského Institutu ekologie a biodiverzity, který se podílel na vedení výzkumu.

Přibližně tři čtvrtiny nepříznivých dopadů invazních druhů se vyskytují na souši, zejména v lesích, lesních porostech a zemědělských oblastech. Třebaže mohou mít invazní druhy mnoho podob od mikrobů přes bezobratlé až po rostliny, největší dopad na životní prostředí mají podle Royové často zvířata, zejména pak predátoři.

Na ostrovech se mnoho druhů vyvinulo bez predátorů, a proto mají jen málo obranných prostředků, konstatoval Pauchard. „Ptáci na Novém Zélandu neměli s krysami žádné zkušenosti, dokud nepřišli lidé a nepřivezli je s sebou. Jejich hnízda jsou na úrovni země,“ uvedl příklad.

Jakmile se invazní druh usadí, je obtížné se ho zbavit. Některé malé ostrovy zaznamenaly úspěch při likvidaci invazních potkanů a králíků pomocí pastí a otrávených návnad. V případě velkých populací, které se rychle množí, je ale řešení obtížné. Invazní rostliny často nechávají svá semena ležet v půdě několik let.

Nejúčinnější prevencí je podle vědců ochrana před biologickými hrozbami na hranicích a kontrola dovozu. V prosinci loňského roku se světové vlády zavázaly, že do roku 2030 sníží zavlékání a šíření invazních druhů alespoň o 50 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.