Italský mnich psal o Americe 150 let před tím, než ji objevil Kolumbus

Když historici analyzovali středověké italské dokumenty ze 14. století, zjistili, že jsou v nich pasáže, které se týkají Severní Ameriky. A to v době přibližně 150 let před tím, než se na nový světadíl vypravil Kryštof Kolumbus.

Autorem objevu je profesor Paolo Chiesa, který podrobně rozebral dokument milánského mnicha Galvanea Flammy z roku 1345. Tento středověký spisek byl objevený až roku 2013, na analýzu ale čekal dodnes.

Podle Chiesy dokument naznačuje, že námořníci z Janova znali zemi, kterou nazývali Markland/Marckalada. Jde pravděpodobně o stejné území, které zmiňují i některé islandské prameny ze středověku – jedná se o atlantické území Severní Ameriky, zřejmě oblasti dnešního Labradoru nebo Newfoundlandu.

Vědec popsal svůj objev v odborném časopise Terrae Incognitae krátce před Kolumbovým dnem (11. říjen) , který se v mnoha státech USA slaví jako Den původních obyvatel.

Tento nález není úplně historickým přelomem, jde spíše o další dílek do mozaiky, která ukazuje na předkolumbovské znalosti o Americe. A současně znovu otevírá otázku, co vlastně Kolumbus od své cesty přes oceán doopravdy očekával. Ta je znovu aktuální i kvůli politickým protestům vůči jeho sochám a symbolům ve velké části Ameriky.

Co věděl mnich o Americe

„Máme před sebou první zmínku o americkém kontinentu, byť v zárodečné podobě, která pochází z oblasti Středomoří,“ uvedl profesor Chiesa, který přednáší na milánské univerzitě.
Právě z Milána také pocházel mnich Galvaneus; žil v této italské metropoli a byl spojený s vládnoucí rodinou. Psal v latině, věnoval se především historii a nejvíc ho zajímaly dějiny jeho rodného města. Galvaneova svědectví jsou pokládána za důvěryhodná a dobře informovaná.

Až na konci života napsal (ale nestihl dokončit) Cronicu universalis  –jejím ambiciózním cílem bylo do detailů popsat dějiny celého světa od jeho stvoření až do doby, kdy byla kniha vydána.

Podle analýzy profesora Chiesy se do Milána dostávaly informace zejména z Janova, jenž fungoval jako brána, kterou proudily novinky o světě od mořeplavců, obchodníků i poutníků.
Právě od někoho z nich se Galvaneus (zřejmě neformálně) dozvěděl o zvěstech mořeplavců, kteří mluvili o zemích na samotném kraji světa, respektive o jeho severozápadním okraji. Obsahují na svou dobu například značně podrobné informace o Grónsku.

„Tyto zvěsti byly příliš obecné na to, aby se dostaly do nějakých oficiálních pramenů,“ uvádí profesor, když vysvětluje, proč Marckalada nebyla v té době klasifikována jako nová země.

Chiesa říká, že Cronica universalis „přináší bezprecedentní důkazy pro spekulace, že zprávy o americkém kontinentu, pocházející ze severských zdrojů, kolovaly v Itálii jedno a půl století před Kolumbem“. Vědec tvrdí, že pasáž o Marckaladě je výjimečná tím, že pochází nikoliv od vikingů jako jiné starší náznaky popisu Ameriky, ale od severoitalských námořníků.

„Marckalada popisovaná Galvaneem je bohatá na stromy, ne nepodobná zalesněnému Marklandu ze Ságy o Gróňanech, která popisuje dosažení Ameriky z pohledu vikingů. A také v obou verzích žijí na tomto kontinentu zvířata.“

„Tyto detaily by mohly vypadat jako standardní, jako normální pro každou zemi; nejsou ale triviální,“ upozorňuje vědec. Společným rysem severních oblastí je totiž podle něj fakt, že jsou popisovány jako bezútěšné a neúrodné, podobně jako vlastně Grónsko v Galvaneově líčení, nebo jako Island, který popisuje kronikář a geograg Adam Brémský v 11. století.

Profesor Chiesa zrůrazňuje, že Cronica universalis je věrohodná. Galvaneus totiž v celém dokumentu uvádí své zdroje – popisuje, odkud slyšel ústní vyprávění, a svá tvrzení dokládá prvky čerpanými z vyprávění (legendárních či skutečných) patřících k předchozím tradicím o různých zemích. Ze všech těchto informací vytvořil kompaktní dílo.

„Nemám žádný důvod mu nevěřit,“ dodává profesor. „Už dlouho je zjevné, že námořní mapy ze čtrnáctého století nakreslené v Janově a v Katalánsku nabízejí pokročilejší zeměpisné zobrazení severu. Mohlo vzniknout díky přímým kontaktům s těmito regiony.“

Představy o vzdáleném světě se do Janova pravděpodobně dostaly prostřednictvím lodních cest na Britské ostrovy. „Nemáme žádné důkazy o tom, že by italští nebo katalánští mořeplavci někdy v té době dosáhli Islandu nebo Grónska, ale jistě byli schopni získat od severoevropských obchodníků zboží tohoto původu, které pak dopravili do oblasti Středomoří,“ konstatuje expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...