Jádro Země se roku 2009 zastavilo. A pak se začalo točit na opačnou stranu, tvrdí studie

Vnitřní jádro Země, žhavá železná koule o velikosti bývalé planety Pluto, se podle nové vědecké zprávy přestalo otáčet stejným směrem jako zbytek planety a možná se dokonce otáčí na opačnou stranu. Naznačuje to výzkum čínských expertů, který vyšel tento týden v časopise Nature Geoscience.

Vnitřní jádro, jakási „planeta uvnitř planety“, se nachází zhruba pět tisíc kilometrů pod zemským povrchem a může se otáčet nezávisle, protože se vznáší ve vnějším jádru z tekutého kovu. O tom, jak přesně se otáčí, ale experti vedou diskuse a věda je v tomto tématu docela slepá; ví mnohem více o tom, co se odehrává na druhé straně Mléčné dráhy než o situaci „pod našima nohama“.

Dosavadní informace, které lidstvo o vnitřním jádru má, pocházejí z měření nepatrných rozdílů v seismických vlnách, které vznikají při zemětřeseních, případně při jaderných explozích, když procházejí středem Země. A na analýze seismických vln z opakujících se zemětřesení za posledních šest desetiletí stojí i nový výzkum, který se snažil pohyby vnitřního jádra sledovat.

Autoři studie jsou Xiaodong Song a Yi Yang z čínské Pekingské univerzity. Podle jejich dat se rotace vnitřního jádra „kolem roku 2009 téměř zastavila a poté se obrátila opačným směrem“. Pro agenturu AFP uvedli: „Domníváme se, že vnitřní jádro rotuje vzhledem k zemskému povrchu sem a tam jako na houpačce.“ Jeden cyklus této houpačky podle nich trvá přibližně sedm desetiletí, „což znamená, že rotace mění směr zhruba každých pětatřicet let.“

Výzkumníci uvedli, že dříve jádro změnilo směr na počátku 70. let 20. století, a předpověděli, že další obrat nastane v polovině 40. let 21. století. Toto otáčení podle nich zhruba odpovídá změnám v délce dne – malým odchylkám v přesné době, kterou Země potřebuje k otočení kolem své osy. 

Obří pohyb v nitru, nepatrné projevy na povrchu

Autoři jsou si vědomi toho, že taková zpráva může vyvolat obavy lidí. Zdůrazňují proto, že nic nenasvědčuje nějakému vlivu změn v jádru na to, co se děje na povrchu planety, a tedy ani na lidstvo. Změny rotace jádra jsou v jejich modelu natolik časté, že by se daly vysledovat nějaké dopady – nic takového ale nikdo nepozoroval.

Současně ale pekingští geologové uvedli, že podle jejich názoru existují fyzikální vazby mezi všemi vrstvami Země, od vnitřního jádra až po povrch. „Doufáme, že naše studie může motivovat některé výzkumníky k vytvoření a testování modelů, které považují celou Zemi za integrovaný dynamický systém,“ uvedli.

Opatrné výhrady a kalifornský scénář

Odborníci, kteří se na studii nepodíleli, se k jejím výsledkům vyjádřili pro média opatrně, poukázali na několik dalších teorií a varovali, že kolem středu Země zůstává mnoho záhad. „Jedná se o velmi pečlivou studii vynikajících vědců, kteří do ní vložili velké množství dat,“ řekl John Vidale, seismolog z University of Southern California. „Ale žádný z modelů podle mého názoru nevysvětluje všechny údaje příliš dobře,“ dodal.

Právě Vidale před rokem publikoval výzkum, který naznačuje, že vnitřní jádro osciluje mnohem rychleji. Podle něj mění směr rotace nikoliv jednou za sedmdesát let, ale přibližně každých šest let. Jeho práce vycházela z analýzy seismických vln pocházejících ze dvou jaderných výbuchů na přelomu 60. a 70. let.

Tento časový rámec odpovídá přibližně době, kdy také podle nového čínského výzkumu vnitřní jádro naposledy změnilo směr. Vidale to označil za „jakousi náhodu“. A přichází s další teorií, která je podle něj podložena docela dobrými důkazy. Říká, že vnitřní jádro se výrazněji pohnulo pouze v letech 2001 až 2013 a od té doby už zůstalo v podstatě na místě. 

Australská možnost matrjošky

Hrvoje Tkalčić, geofyzik z Australské národní univerzity, zase publikoval výzkum, podle kterého cyklus vnitřního jádra probíhá každých dvacet až třicet let, nikoliv sedmdesát let, jak navrhuje nejnovější studie. „Všechny tyto matematické modely jsou ale s největší pravděpodobností nesprávné,“ doplnil Tkalčić. „Geofyzikové se na tom neshodnou a téma zůstane kontroverzní.“

Přirovnal přitom seismology k lékařům, „kteří zkoumají vnitřní orgány těla pacientů pomocí nedokonalého nebo omezeného vybavení“. Vědcům v jeho oboru podle něj chybí něco jako výpočetní tomografie, která by se dokázala podívat do „útrob pacienta“, a věda tedy stále nemá dostatek vstupních dat.

Proto také výzkum jádra Země připomíná tápání – a může se v něm ukrývat spousta tajemství a překvapení. Je dokonce možné, že vnitřní jádro může mít uvnitř ještě jednu železnou kouli, a může tak připomínat matrjošku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 21 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.