Kanadský potápěč pořídil video velké medúzy

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

Když se řekne „nejdelší tvor na Zemi“, někdo si představí plejtváka obrovského, někdo jiný zase možná obří krakatici. Ve skutečnosti ale tento rekord drží zřejmě úplný jiný tvor: medúza talířovka obrovská. Právě tohoto bezobratlého tvora teď Roney nafilmoval ve vodách Sališského moře.

Protože je tento živočich pomalý a navíc nemá oči (dokáže ale svými světločivnými buňkami vnímat tmu a světlo), nechal se pozorovat a filmovat tak dlouho, že mohlo vzniknout působivé video, na němž jsou vidět detaily těla talířovky.

Načítání...

Lví hříva

Tento tvor je fascinující rovnou z několika důvodů. Tím prvním, výše zmíněným, jsou jeho rozměry. Internet je plný falešných fotografií, kde tělo medúzy, jemuž se říká zvon, svými rozměry zcela zastiňuje blízké potápěče. Tak velká samozřejmě talířovka není, za většinu její velikosti jsou zodpovědná chapadla.

Její zvon má u těch největších exemplářů průměr až 180 centimetrů, ale chapadla mohou podle mořských biologů měřit až neuvěřitelných 36,5 metru. Právě díky jednomu ze stovek bičovitých chapadel, jimiž talířovka disponuje, si Roney tvora při nočním potápění všiml: „Po několika minutách jsem si všiml dlouhého, tenkého chapadla, které se táhlo nad mou hlavou a sahalo daleko za hranice mého zorného pole,“ napsal na Instagramu.

Tato chapadla jsou sice o hodně tenčí než třeba chapadla krakatic nebo chobotnic, ale představují mnohem větší nebezpečí. Obsahují totiž obrovské množství buněk, které obsahují a vylučují neurotoxiny – jedy schopné škodit celému spektru živých tvorů, včetně člověka. Lidé s talířovkami nepřicházejí do styku často, protože se vyskytují spíše na chladném otevřeném moři než v pobřežních vodách.

Neexistuje žádný doložený případ, kdy by kvůli požahání touto medúzou zemřel člověk – nicméně roku 2010 narazila na mrtvé tělo tohoto bezobratlého žahavce pětačtyřicetiletá žena ve skotských vodách a zasáhly ji desítky chapadel, které se vznášely volně ve vodě. Dokázala se sice dostat ke břehu, ale pak skončila v nemocnici s poměrně vážnými zraněními.

Stopy po chapadlech talířovky na kůži skotské plavkyně
Zdroj: International Paramedic Practice

Je s ní ale spojená smrt sice fiktivní, ale o to slavnější. Právě ona je totiž příčinou úmrtí přírodovědce Fitzroye McPhersona v povídce Arthura Conana Doyla jménem Lví hříva. S pomocí doktora Watsona to odhalí Sherlock Holmes.

Rozvětvená vlákna zanechají na kůži krvavé podlitiny. Při bližším ohledání zjistíme, že se tyto skládají z drobounkých ranek nebo puchýřů, a do každé této ranky jako by se zapichovaly rozžhavené jehličky, směřující přímo do nervů.
Sherlock Holmes v povídce Lví hříva

Talířovkám se daří nejlépe v chladnějších vodách, právě proto bylo objevení tohoto tvora v povídce o Sherlocku Holmesovi v Anglii takovým překvapením. Zato ve vodách Sališského moře mají podmínky ideální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...