Kaspickému moři klesá hladina. Rusko viní klima, Ázerbájdžán i Moskvu

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Ázerbájdžánští představitelé podle agentury Reuters vidí za úbytkem vody v největším slaném jezeře světa dvě hlavní příčiny: oteplování planety a výstavbu ruských přehrad na řece Volze, která tuto obří přírodní nádrž napájí.

Tento problém je nejen ekologický a ekonomický, ale také politický: břehy Kaspického moře jsou totiž rozdělené mezi pětici států: Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a Turkmenistán. Pro všechny tyto země představuje významný zdroj příjmů těžba ropy pod dnem, důležitá je ale i doprava.

Voda mizí stále rychleji

Teoreticky by Kaspické moře nemělo mít s nedostatkem vody problémy. Jedná se o bezodtoké jezero, do něhož přivádí vodu rovnou několik velkých řek – kromě zmíněné Volhy také například Ural, Těrek nebo Samur. Přesto ale hladina klesá.

Vody jezera ustupují už řadu desetiletí, v posledních letech se ale podle náměstka ázerbájdžánského ministra životního prostředí Raufa Hadžijeva tento negativní trend zrychluje. Za posledních třicet let klesla hladina o 2,5 metru, během posledního desetiletí o 1,5 metru, z čehož jen v posledních pěti letech o 93 centimetrů, řekl náměstek agentuře Reuters. Roční pokles se v současnosti pohybuje mezi dvaceti a třiceti centimetry, dodal.

„Rozšiřování pobřeží mění přirozené podmínky, narušuje ekonomickou aktivitu a vytváří nové výzvy pro udržitelný rozvoj,“ uvedl Hadžijev, který zastupuje svou zemi v letos vytvořené pracovní skupině s Ruskem.

Otázka politiky

Vztahy obou zemí se v posledních letech zhoršily a ani na příčiny úbytku vody v Kaspickém moři nemají stejný názor. Zatímco Moskva je vidí pouze v klimatických změnách, Baku tvrdí, že na vině je zejména aktivita přehrad na řece Volze, která představuje čtyři pětiny vody vtékající do jezera. Nová pracovní skupina má tyto rozpory pomoci překonat.

Hladinu Kaspického moře pokrývá řada ekonomicky důležitých struktur – na fotografii je těžební ropní zařízení Kašagan
Zdroj: Reuters/Anatoly Ustinenko

Podle Hadžijeva pokles hladiny komplikuje vjezd lodí do přístavu v Baku a ovlivňuje život čtyř milionů obyvatel země žijících v pobřežní oblasti. Přeprava ropy a ropných produktů přes největší terminál Dubendi za první polovinu letošního roku klesla na 810 tisíc tun z 880 tisíc tun ve stejném období loňska. Aby mohly velké tankery dále vplouvat do přístavu, musí jeho provozovatelé bagrovat velké objemy materiálu ze dna – jen loni to bylo 250 tisíc kubíků.

Otázka klimatu

Úbytek vody podle náměstka ministra ohrožuje také populace živočichů, neboť jezero přichází o přilehlé mokřady, laguny a rákosí. Nejzasaženějším druhem jsou jeseteři, již tak ohrožení vyhynutím, kteří přicházejí o 45 procent svých přirozených životních ploch, a o spojení s řekami, kde se rozmnožují. Kaspičtí tuleni jsou rovněž ohroženi úbytkem vody a mizením sezonních ledových ker na severu jezera, které jsou důležité pro jejich rozmnožování.

Podle nezávislých studií má zásadní vliv oteplování. Studie a satelitní data ukazují, že s oteplením vzduchu nad Kaspickým mořem výrazně stoupá i odpařování vody. Například výzkum publikovaný v odborném časopisu Geophysical Research Letters dokázal, že zvýšenému odpařování se dá připsat asi polovina ztráty vody.

Kaspické moře není moře v pravém slova smyslu, protože není součástí světového oceánu. Z definice je tedy spíše slaným jezerem, podobně jako například Mrtvé moře.

Geologicky se ale částečně o moře jedná. Jde totiž o část někdejšího oceánu, která od něj byla oddělena vyzdvižením pevniny. Dno nejhlubších částí Kaspického moře má proto charakter oceánské kůry, čímž se liší od běžných kontinentálních jezer.

Podle studie se průměrná roční povrchová teplota nad Kaspickým mořem zvýšila o přibližně jeden stupeň Celsia mezi dvěma sledovanými obdobími, 1979 až 1995 a 1996 až 2015. Tyto rostoucí teploty jsou pravděpodobně důsledkem klimatických změn, uvedli autoři studie. Předpokládají, že pokles hladiny bude pravděpodobně pokračovat s oteplováním planety.

„Z našeho pohledu geovědců je to zajímavé místo, protože je možné sestavit jakýsi rozpočet pro celkové množství vody, které se tam nachází,“ uvedl Clark Wilson, geofyzik z Jackson School of Geosciences na Texaské univerzitě a spoluautor studie. „Skutečnou příčinou, která způsobuje dlouhodobé kolísání hladiny, je s největší pravděpodobností odpařování, které je téměř zcela ovlivněno teplotou.“

Někteří vědci věří, že příbytek a úbytek vody v Kaspickém moři je do značné míry cyklický: v některých dobách hladina klesá, jindy zase stoupá. Zrychlování úbytku v poslední době ale cyklickou povahu jevu spíše znevěrohodňuje.

Studie publikovaná v odborném časopise Communications Earth & Environment varuje, že i při omezení oteplení pod dva stupně Celsia by hladina mohla do konce století klesnout o pět až deset metrů. Ale pokud by se oteplování vyvíjelo ještě rychleji a pohybovalo by se mezi třemi až čtyřmi stupni, pak by mohlo dojít k poklesu hladiny až o 21 metrů do roku 2100, což by podle tohoto výzkumu znamenalo vyschnutí rozsáhlých oblastí o velikosti větší než Island.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 2 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.