Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.

Malárie je jedna z nejstrašlivějších nemocí, která lidstvo postihuje už tisíce let. Ročně připraví o život i v době moderní medicíny víc než půl milionu lidí. A nejen to: v posledních letech se kvůli změně klimatu začíná přesouvat stále severněji. Některé skupiny lidí jsou vůči ní ale pozoruhodně odolnější než jiné, pomyslnými evolučními vítězi jsou Koptové.

A to konkrétně ti žijící v Súdánu. Když se tam Koptové původem z Egypta někdy mezi sedmým a jedenáctým stoletím usadili, získali velmi rychle genetickou variantu, jež je chrání velmi účinně před malárií. Vědce, kteří to prozkoumali, překvapilo, jak rychle tento proces proběhl. „K získání této varianty došlo velmi rychle, za pouhých patnáct set let, poté, co se skupina koptských křesťanů smísila se súdánským obyvatelstvem se subsaharskými rysy,“ popisují ve studii.

V ní extrémně detailně analyzovali 125 genomů, které patří do pěti různých skupin lidských populací, a získali popis víc než milionu nových genetických variant, z nichž až patnáct set by mohlo mít dopad na nemoci.

Pouštní národy

Súdán je unikátní území, které leží na křižovatce mezi Afrikou a Blízkým východem a ekologicky, kulturně i jazykově je to místo nesmírně rozmanité. „Jedná se o mimořádně suché území, které od severu k jihu protíná Nil, což napomáhalo pohybu obyvatelstva a učinilo z něj zemi bohatou z kulturního, jazykového, sociálního a náboženského hlediska,“ popisují autoři studie. Historicky se tam vyskytovaly velmi rozmanité populace: až šest set etnických skupin hovořících přibližně čtyřmi sty jazyky a dialekty.

V době mezi sedmým a jedenáctým stoletím našeho letopočtu k nim přibyla další: Koptové. Vyznáním křesťané, geneticky potomci původních obyvatel Egypta, svou vlast opouštěli po vpádu Arabů a hledali nový domov. V Súdánu se smísili s populacemi subsaharské Afriky. A podle nové studie toto promíšení genů všem zásadně pomohlo.

Studie, která vyšla v odborném časopise PNAS, dokazuje, že po smíšení se súdánskými populacemi získali Koptové genotyp typický pro subsaharské populace, který brání infekci malárií. Tato varianta zabraňuje prvoku Plasmodium vivax, který způsobuje dotyčnou nemoc, aby infikoval červené krvinky. „Fakt, že se Koptové smísili se subsaharskými populacemi v oblasti, kde se vyskytují komáři, kteří jsou přenašeči malárie, učinila variantu označovanou jako Duffy-null pro koptskou populaci velmi prospěšnou,“ doplňují vědci.

Tato varianta je i nyní v populaci velmi rozšířená, což podle autorů ukazuje, že šlo doslova o evoluční skok – rychlost této změny ukazuje, že k ní došlo pod evolučním tlakem. To znamená, že riziko bylo tak velké, že se tamním zástupcům druhu Homo sapiens evolučně vyplatilo udělat rychlou změnu genomu. „Máme představu, že evoluce je velmi pomalý proces, ale pokud je selekční tlak silný, změna může být velmi rychlá,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...