Koráli se blíží bodu zvratu, varuje zpráva. A s nimi všechno, co dávají lidstvu

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Spalování fosilních paliv vede k zesilování skleníkového efektu a ke zvyšování průměrných teplot. To způsobuje závažnější vlny veder, povodně, sucha i lesní požáry. Jenže to jsou vlastně jen „drobnosti“.

Vědci se opravdu obávají systematických dopadů, kdy změny klimatu vykolejí velké procesy, na nichž je závislá rovnováha celého systému planety. Klimatické změny totiž mají potenciál způsobit kolaps ledovců, pralesů nebo korálových útesů.

„Rychle se blížíme rovnou k několika bodům zlomu v systému Země, které by mohly změnit náš svět a mít devastující důsledky pro lidi i přírodu,“ komentoval novou zprávu jeden z jejích autorů Tim Lenton z Institutu globálních systémů na Univerzitě v Exeteru.

Kolaps korálů

Podle zprávy začíná očekávaný kolaps populace korálů těmi, které žijí v teplých vodách. Vědci upozornili, že od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší masové bělení v dějinách. Oceány totiž dosahují rekordně vysokých teplot, což tento proces urychluje a zintenzivňuje. Postiženo už bylo víc než osmdesát procent útesů. Z ekosystému mizí barvy korálových útesů a nahrazují je monotónní řasy.

Bělení znamená, že umírají řasy, jež s korály žijí v symbióze. Často to pak vede k úmrtí korálů, jimž tento vztah prospívá. Podle zprávy jsou už světové korálové útesy až příliš zatížené, takže se nezvládají na tuto příliš rychlou změnu adaptovat.

Stále ještě existuje naděje, že se tento proces podaří zvrátit, ale to by se muselo podle autorů studie velmi rychle zastavit oteplování planety.

Na pokraji zvratů

Dopady kolapsu korálů budou mít podle expertů dalekosáhlé důsledky. Z vnitrozemského Česka to nemusí být tak zřejmé, ale tyto ekosystémy jsou nezbytným prostředím, které využívají tisíce mořských druhů. Včetně těch, které mají zásadní význam pro potravinovou bezpečnost lidí. Ani to ale není všechno, korálové útesy totiž navíc chrání pobřežní oblasti před bouřemi.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Pokud budou teploty dále stoupat, nebude kolaps korálových útesů tím posledním bodem zvratu, který lidstvo prolomí. Podle zprávy se planeta nachází na pokraji několika dalších, protože je téměř jisté, že nedodrží globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Ten stanovila Pařížská dohoda, ale její závazky se nedaří splnit.

Jednou z nejvíc alarmujících je hrozba kolapsu takzvané Atlantické meridionální cirkulace, klíčové sítě oceánských proudů známé jako AMOC. To by mělo katastrofální globální důsledky, které by některé části světa, zejména severozápad Evropy, změnily na mnohem chladnější, jiné by ale o teplo připravily. Hrozba kolapsu tohoto proudu podle posledních zpráv stoupá, byť zatím neexistuje ani zdaleka stoprocentní vědecká shoda nad tím, jestli a případně kdy nastane.

Blíží se klíčová konference

Zpráva varuje před spoustou rizik a je kritická vůči nedostatečným výsledkům snah o dosažení uhlíkové neutrality.

Ale současně v některých oblastech přináší i pozitivní zprávy. Jednou z nich je zásadní zrychlení rozvoje solární energie a elektromobilů, baterií a tepelných čerpadel. Jakmile budou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že se vrátí, protože čistší alternativy jsou levnější a lepší, konstatuje zpráva.

Zpráva vyšla měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, výroční konferenci OSN o klimatu. Letošní rok je obzvláště důležitý, protože země mají stanovit své cíle pro snížení emisí v příštím desetiletí. „Tato situace musí být varovným signálem, že pokud nyní rozhodně nezakročíme, ztratíme také amazonský deštný prales, ledové štíty a životně důležité oceánské proudy,“ varují autoři dokumentu. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofickým důsledkům pro celé lidstvo,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 16 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.