Křehké „kudlanky“ nebo „barbie“ chobotnice. Vědci popsali hlubokomořské obyvatele, které může ohrozit těžba na dně

Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.

„V abysální (hlubokomořské) oblasti Tichomoří je v horním centimetru bahna mořského dna větší biomasa života než v celých čtyřech tisících metrech vody nad ním. Na první pohled to může vypadat překvapivé, protože v těchto extrémních hloubkách není žádné sluneční světlo a teplota je 1,5 °C,“ vysvětluje mořský biolog Adrian Glover, který vedl výzkumnou expedici SMARTEX. 

Podle něj ale existuje poměrně jednoduché vysvětlení: věci hustší než voda, jako jsou odumřelé řasy, živočichové a jejich výkaly, se zkrátka potápějí. „Říkáme tomu lehce rozverně mořský sníh,“ doplňuje vědec. Tento nekonečný tmavý „koberec“ tvoří obrovské závěje propastného bahna na dnech oceánů.

Na některých místech uprostřed Tichého oceánu geologové změřili stáří hlubokých vrstev těchto usazenin na 180 milionů let. To znamená, že v těchto částech oceánu padal mořský sníh v době, kdy si býložraví dinosauři prohlíželi kapradiny a ichtyosauři se učili plavat.

A právě proto je výzkum těchto oblastí tak důležitý. Věda se v nich může dozvědět o minulosti naší planety víc než kde jinde. Současně je ale také může ochránit.

Tento nový výzkum totiž zkoumal oblast, která je součástí takzvané Clarion-Clippertonovy zóny (CCZ), rozsáhlé oblasti, která má stejnou rozlohu jako většina australského kontinentu. V této oblasti se nachází rozsáhlé ložisko takzvaných polymetalických konkrecí, což jsou nerostné shluky velikosti brambor, které si získávají pozornost kvůli roli, kterou by mohly hrát při přechodu na ekologické technologie. Obsahují totiž zdroje vzácných prvků, které se využívají v elektromobilech, počítačích a dalších technologiích moderního světa. A lákají proto těžaře, kteří by zde v budoucnu rádi prováděli hlubokomořskou těžbu.

„První průzkumy CCZ se zaměřily na tyto konkrece jako na bohaté potenciální zdroje nerostných surovin, ale přehlédly úžasnou pestrost života, který v těchto hloubkách bují,“ vysvětluje Glover. „Prvním prospektorům v CCZ můžeme odpustit, že všechen tento život ignorovali – na první pohled vypadá na mořské dno v hloubce 4000 metrů zcela pustě. Ale jak už to tak bývá, když se podíváme pozorněji, najdeme tam zajímavé věci,“ dodává vědec.

Život v temnotě

Na konkrecích totiž rostou drobné houby a mechovci velcí jen několik milimetrů. V bahně mezi konkrecemi žijí překvapivě rozmanití drobní korýši, červi a měkkýši. Expedice SMARTEX je prozkoumala pomocí robotické miniponorky a popsala tak ekosystém, který by mohl být v budoucnu ohrožený těžaři.

Mezi organismy, jež tam expedice popsala, patří například drobná růžová chobotnice, kterou vědci pro její barvu přezdívají „barbie“, křehcí členovci klepetovky připomínající bílé kudlanky nebo vzácné hlubokomořské ryby, které jsou jako jedny z mála obratlovců schopné odolat enormnímu tlaku vody.

Vědci předpokládají, že na mořském dně žije asi osm tisíc druhů, z nichž jsme dosud prozkoumali jen přibližně desetinu. Varují tedy před uspěchanou těžbou, která by mohla pestrost tohoto světa ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.