Lékaři poprvé léčili vzácnou genetickou nemoc už v děloze. Holčička se zatím vyvíjí bez problémů

Americkým lékařům se podařilo začít léčit vzácnou genetickou nemoc dítětě ještě v době, kdy bylo v děloze. Holčička později přišla bez problémů na svět a nyní, když je jí 16 měsíců, nemá žádné problémy a vyvíjí se stejně jako zdravé děti. Léčbu ale bude potřebovat i nadále. Případ lékaři popsali v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Malá Ayla trpí Pompeho chorobou. Tato nemoc postihuje jedno ze 40 tisíc narozených dětí. Způsobuje ji mutace genu, který je zodpovědný za produkci látky známé pod zkratkou GAA. Ta se používá k rozkladu uloženého živočišného škrobu na glukózu, která je hlavním zdrojem energie pro tělo.

Lidé s Pompeho chorobou ale produkují mnohem méně GAA než zdraví jedinci, což nakonec vede k tomu, že jejich buňky jsou přeplněné glykogenem. To způsobuje řadu zdravotních problémů, těmi nejvážnějšími je poškození srdce a kosterní svaloviny. Bez léčby většina dětí narozených s nejvážnější formou této nemoci umírá do jednoho roku od diagnózy na srdeční nebo dýchací problémy.

Léčba existuje, ale…

Od začátku tisíciletí už existuje standardní léčba této nemoci. Je jí náhrada GAA, která se podává infuzí. Ale i když je nasazená co nejdříve, nedokáže vrátit poškození orgánů, které do té doby vzniklo. Dalším problémem jsou vedlejší účinky léčby. Ta má negativní dopad na imunitní systém a výsledkem je, že pacienti mají vývojové a pohybové problémy.

Vědce z Kalifornské univerzity v San Francisku napadlo, že by se dalo pomocí moderních metod tento problém vyřešit tím, že by se terapie podávala už před narozením dítěte – tedy ještě v děloze, kdy probíhá vývoj orgánů. Jako první dostala šanci tuto léčbu vyzkoušet právě Ayla.

Ayla přišla kvůli chorobě o dva sourozence

Její rodina má s Pompeho chorobou smutné zkušenosti. Aylina matka měla tři těhotenství. Nemoc se projevila u všech a vzala si životy dvou dětí, ještě než dosáhly tří let. Poškození orgánů bylo příliš vážné na to, aby je lékaři dokázali zachránit.

Aylu by zřejmě čekal stejný osud. V jejím případě ale lékaři během 24. týdne od početí nasadili novou terapii. Po dobu deseti týdnů dostávala holčička lék přes pupečníkovou žílu. Na svět přišla jen tři týdny po poslední dávce.

Nyní má Ayla 16 měsíců a vyšetření ukazují, že jak její srdce, tak i pohybové funkce jsou normální. Holčička se vyvíjí podle tabulek jako zcela zdravé a čilé dítě. Je navíc pravděpodobné, že díky ranému vystavení léku je teď její tělo vůči němu tolerantnější. 

„Když jsme Aylu čekali, nevěděli jsme, jestli bude schopná chodit. Nevěděli jsme, jestli bude schopná mluvit. Nevěděli jsme, jestli bude schopná jíst. Nevěděli jsme, jestli se bude moci smát. Takže když dosáhne každého z těchto milníků, stále žasneme nad jejími pokroky. Jiní lidé by to mohli považovat za samozřejmost, ale pro nás je to zázrak,“ popsali její rodiče v tiskové zprávě.

Nová léčba

Pompeho nemoc je jen jedním z mnoha genetických onemocnění, které chtějí vědci začít léčit ještě před narozením dítěte. Kromě Ayly už ji nasadili u dalších dvou dětí, také šlo o holčičky.

I ony jsou zatím v pořadu, obě se narodily bez problémů. Na další závěry je ale zatím ještě příliš brzy. Metodu chtějí lékaři během následujících let otestovat na deseti pacientech.

Už nyní se ale pracuje na nové genetické léčbě, která by dokázala vadný gen zcela opravit. Dítě by tak nemuselo podstupovat složité zákroky a dlouhodobě užívat léky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...