Lékaři poprvé léčili vzácnou genetickou nemoc už v děloze. Holčička se zatím vyvíjí bez problémů

Americkým lékařům se podařilo začít léčit vzácnou genetickou nemoc dítětě ještě v době, kdy bylo v děloze. Holčička později přišla bez problémů na svět a nyní, když je jí 16 měsíců, nemá žádné problémy a vyvíjí se stejně jako zdravé děti. Léčbu ale bude potřebovat i nadále. Případ lékaři popsali v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Malá Ayla trpí Pompeho chorobou. Tato nemoc postihuje jedno ze 40 tisíc narozených dětí. Způsobuje ji mutace genu, který je zodpovědný za produkci látky známé pod zkratkou GAA. Ta se používá k rozkladu uloženého živočišného škrobu na glukózu, která je hlavním zdrojem energie pro tělo.

Lidé s Pompeho chorobou ale produkují mnohem méně GAA než zdraví jedinci, což nakonec vede k tomu, že jejich buňky jsou přeplněné glykogenem. To způsobuje řadu zdravotních problémů, těmi nejvážnějšími je poškození srdce a kosterní svaloviny. Bez léčby většina dětí narozených s nejvážnější formou této nemoci umírá do jednoho roku od diagnózy na srdeční nebo dýchací problémy.

Léčba existuje, ale…

Od začátku tisíciletí už existuje standardní léčba této nemoci. Je jí náhrada GAA, která se podává infuzí. Ale i když je nasazená co nejdříve, nedokáže vrátit poškození orgánů, které do té doby vzniklo. Dalším problémem jsou vedlejší účinky léčby. Ta má negativní dopad na imunitní systém a výsledkem je, že pacienti mají vývojové a pohybové problémy.

Vědce z Kalifornské univerzity v San Francisku napadlo, že by se dalo pomocí moderních metod tento problém vyřešit tím, že by se terapie podávala už před narozením dítěte – tedy ještě v děloze, kdy probíhá vývoj orgánů. Jako první dostala šanci tuto léčbu vyzkoušet právě Ayla.

Ayla přišla kvůli chorobě o dva sourozence

Její rodina má s Pompeho chorobou smutné zkušenosti. Aylina matka měla tři těhotenství. Nemoc se projevila u všech a vzala si životy dvou dětí, ještě než dosáhly tří let. Poškození orgánů bylo příliš vážné na to, aby je lékaři dokázali zachránit.

Aylu by zřejmě čekal stejný osud. V jejím případě ale lékaři během 24. týdne od početí nasadili novou terapii. Po dobu deseti týdnů dostávala holčička lék přes pupečníkovou žílu. Na svět přišla jen tři týdny po poslední dávce.

Nyní má Ayla 16 měsíců a vyšetření ukazují, že jak její srdce, tak i pohybové funkce jsou normální. Holčička se vyvíjí podle tabulek jako zcela zdravé a čilé dítě. Je navíc pravděpodobné, že díky ranému vystavení léku je teď její tělo vůči němu tolerantnější. 

„Když jsme Aylu čekali, nevěděli jsme, jestli bude schopná chodit. Nevěděli jsme, jestli bude schopná mluvit. Nevěděli jsme, jestli bude schopná jíst. Nevěděli jsme, jestli se bude moci smát. Takže když dosáhne každého z těchto milníků, stále žasneme nad jejími pokroky. Jiní lidé by to mohli považovat za samozřejmost, ale pro nás je to zázrak,“ popsali její rodiče v tiskové zprávě.

Nová léčba

Pompeho nemoc je jen jedním z mnoha genetických onemocnění, které chtějí vědci začít léčit ještě před narozením dítěte. Kromě Ayly už ji nasadili u dalších dvou dětí, také šlo o holčičky.

I ony jsou zatím v pořadu, obě se narodily bez problémů. Na další závěry je ale zatím ještě příliš brzy. Metodu chtějí lékaři během následujících let otestovat na deseti pacientech.

Už nyní se ale pracuje na nové genetické léčbě, která by dokázala vadný gen zcela opravit. Dítě by tak nemuselo podstupovat složité zákroky a dlouhodobě užívat léky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.