Léky proti covidu snížily v Česku hrozbu úmrtí o tři čtvrtiny. Pro rizikové pacienty zůstává nemoc stále hrozbou

Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.

Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik Lagevrio a Paxlovid u téměř sedmasedmdesáti tisíc českých pacientů s nemocí covid-19. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.

„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 procent. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní,“ říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jeden ze spoluautorů analýzy, kterou finančně podpořily i zdravotní pojišťovny.

„Díky srovnání léčených s velkým množstvím pacientů bez preventivní antivirotické léčby můžeme říct, že současná antivirotika fungují dobře a uchránily značnou část nemocných covidem-19 před pobytem v nemocnici, nebo dokonce před smrtí,“ doplňuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková, která je jednou z autorek analýzy.

Lékaři se tak shodují, že by antivirotika měla zůstat jedním z pilířů boje proti covidu i do budoucna. „Dlouhodobě tvrdíme, že je potřeba mít pro rizikové pacienty k dispozici všechna tři současná antivirotika, abychom je mohli podávat co největšímu počtu nemocných v závislosti na jejich zdravotním stavu. V kombinaci s prevencí v podobě očkování se tak můžeme s covidem-19 účinně potýkat,“ dodává Dlouhý.

Očkování je podle něj jednoznačně přínosné pro lidi starší 60 let, ale i pro mladší ročníky, pokud trpí více nemocemi nebo mají jinak oslabenou imunitu. V Česku už je k dispozici také nejnovější verze vakcíny, která chrání před nejčastějšími mutacemi varianty omikron. Očkovat budou i nadále praktičtí lékaři, kromě toho by v každém kraji mělo fungovat jedno očkovací centrum.

„Znova vyzýváme všechny rizikové pacienty, aby v případě podezření na nákazu neotáleli, udělali si alespoň antigenní test, a pokud bude pozitivní, zamířili za svým praktikem, který antivirotika předepíše. Data z analýzy jednoznačně ukazují, že si tím ušetří velké zdravotní komplikace,“ připomíná Pavel Dlouhý.

Lepší testování znamená bojovou výhodu

Lékaři vyhlížejí také novinku v možnostech testování na přítomnost nákazy. „Pandemie nám ukázala, že rychlá diagnostika a možnost rozlišení virů od sebe navzájem jsou klíčové pro to, abychom zabránili dalšímu šíření nákazy a zahájili správnou léčbu co nejdříve. Nebavíme se tedy jen o covidu, ale o dalších potenciálně nebezpečných respiračních onemocněních, jako je chřipka a RS virus. Ty v loňské zimě také způsobily vážné stavy,“ říká profesor Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

Už brzy by podle něj na urgentních příjmech mohli lékaři používat moderní přístroj, který v řádu minut odhalí nejen covid, ale i chřipku nebo RS virus. To dříve musely dělat mikrobiologické laboratoře pomocí PCR testů, což trvá řádově mnohem déle.

„Významně by to pomohlo zejména rizikovým pacientům nebo lidem s těžkými příznaky nemoci, kde je nutné včasné nasazení léčby, případně izolace. Rozhodně bychom nechtěli plošně testovat každého, kdo přijde do nemocnice,“ vysvětluje Dřevínek s tím, že teď záleží na dohodě se zdravotními pojišťovnami, jestli pořízení přístroje a testovacích reagencií uhradí. Do budoucna by podle něj bylo vhodné, kdyby podobný přístroj mohli využívat například i praktičtí lékaři.

Toto téma bude jedním z těch, o nichž budou stovky lékařů debatovat na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje tento čtvrtek v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 21 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.