Lidé domestikovali ovce v Turecku. Nesly s sebou civilizaci, ukázala studie

Ovce jsou pro lidský život nepostradatelné už víc než 11 tisíc let. Poskytují lidem maso, mléko a také vlnu. A přitom jsou nenáročné, samy toho moc nepotřebují a od člověka vyžadují jen ochranu před predátory. Nový genetický výzkum teď vystopoval původ jejich domestikace – a to do Turecka.

Vědcům se podařilo pro tento výzkum sehnat genetické vzorky prakticky všech starověkých ovcí; celkem 118 exemplářů zvířat od Mongolska po Irsko. Ty nejstarší jsou staré až 12 tisíc let.

Místem domestikace ovcí podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, byla lokalita Asikli Hoyuk v dnešní Kapadokii. Právě toto místo ve středním Turecku bylo podle genetické analýzy tím, kde lidé začali domestikovat ovce tak, že odchytávali divoké muflony.

Vědci popsali i to, co pak následovalo. Genetika totiž umí popsat i to, jaké znaky starověcí lidé u zvířat upřednostňovali, a co po ovcích tedy chtěli. Před asi osmi tisíci lety první evropští zemědělci začali ovce selektivně šlechtit: zajímavé je, že prvním znakem, který lidi tehdy zajímal, byla barva srsti. Pozoruhodné je, že stejný proces už dříve archeologové popsali u domestikace koz.

Podle autorů studie je to první popsaný případ, kdy člověk cíleně měnil vlastnosti zvířat tak, aby mu vyhovovaly. Není samozřejmě vyloučené, že se to stalo již dříve, ale toto je první situace, kdy pro to má věda hmatatelné důkazy.

Genetičtí inženýři ze starověku

Klíčový genetický objev se týkal genu KIT, který je spojen s bílou barvou srsti hospodářských zvířat. To naznačuje, že dávní pastevci, podobně jako moderní zemědělci, hledali u svých stád specifické estetické vlastnosti.

V té době se už genomy prvních domestikovaných ovcí z Evropy lišily od genomů ovcí z Íránu a střední Asie. Toto oddělení ale podle studie trvalo jenom krátkou dobu: ovce se totiž staly zřejmě cenným obchodním artiklem a populace se začaly křížit – větší vliv byl přitom směrem z východu na západ.

Kam jdou ovce, tam jsou lidé

Vědci také velmi detailně popsali, že se změny DNA u ovcí velmi dobře shodují s tím, jak vypadaly migrace lidí ve starověku. Například, když došlo před asi sedmi tisíci lety k rozkvětu civilizace v Mezopotámii, došlo k významnému přesunu „moderních ovcí“ směrem na západ, právě do této prosperující oblasti.

Oblasti domestikace významných plodin a zvířat
Zdroj: Jared Diamond: Guns/Germs and Steel

K další, ještě hlubší proměně došlo před asi pěti tisíci lety v souvislosti se vznikem pasteveckých společností v euroasijských stepích. Tyto kočovné skupiny migrovaly na západ, změnily genetickou skladbu evropských lidských populací a přinesly na kontinent indoevropské jazyky.

Tento rozsáhlý pohyb podle autorů studie v Science umožnily právě ovce. Tím, že se lidé naučili využívat jejich mléko a sýr a naučili se se stády těchto savců migrovat, mohli se pohybovat na dlouhé vzdálenosti s dostatečnými zásobami potravy.

Zvíře, které psalo dějiny

Jedním z nejpozoruhodnějších objevů této studie je podle autorů právě důkaz o masivní prehistorické migraci ovcí z euroasijských stepí do Evropy v době bronzové. „To se shoduje s tím, co víme o lidských migracích ve stejném období, což naznačuje, že když se lidé stěhovali, brali s sebou svá stáda,“ uvádějí.

Studie odhaluje, že ovce nebyly jen zdrojem potravy, ale klíčovou hnací silou lidské civilizace, obchodu a migrace. Jejich domestikace podpořila ekonomickou expanzi, umožnila šíření kultur, a dokonce sehrála roli při formování moderních populací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...