Lidské dýchání ke změně klimatu nepřispívá, spočítali vědci

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.

Autoři výzkumu upozorňují, že ve skutečnosti tyto emise nehrají v globálních emisích skleníkových plynů prakticky žádnou roli. Představují totiž jen 0,05 respektive 0,1 procenta celkových emisí těchto dvou plynů, které ve Velké Británii člověk svou činností vyprodukuje. „Jejich celkový příspěvek ke kolektivní uhlíkové stopě země samozřejmě bledne ve srovnání se spalováním fosilních paliv a dalšími hlavními zdroji emisí,“ tvrdí vědci v komentáři, který vydali na webu The Conversation.

Výzkum vedl Ben Dawson z Edinburské univerzity. Tento mladý vědec se soustředí na malé zdroje skleníkových plynů, které samy o sobě nehrají velkou roli, ale dohromady by mohly mít na planetární klima pozorovatelný dopad.

Hlavním důvodem, proč je zkoumat, je zlepšení budoucích předpovědí: „I když jsou velmi malé, desítky těchto rozptýlených zdrojů mohou v součtu znamenat významné opomenutí v odhadech skleníkových plynů v národním nebo globálním měřítku, což v konečném důsledku vede k vyšší nejistotě v modelech, které předpovídají budoucí dopady změny klimatu,“ uvádějí autoři.

Dýchejte normálně, glosují autoři

Na základě demografických údajů zjistili, že 68 milionů Britů uvolní dýcháním ročně do atmosféry celkem 1040 tun metanu a sedmdesát tun oxidu dusného. To je přibližně patnáct gramů metanu na osobu za rok. Vliv obou plynů dohromady činí celkem 53 900 tun „ekvivalentu oxidu uhličitého“, což je metrika používaná pro většinu skleníkových plynů.

Ve srovnání s celkovými emisemi Spojeného království, které činí 417 milionů tun ročně, je to kapka v moři. „Pokud chcete být zodpovědní za vypouštění menšího množství skleníkových plynů do atmosféry, bude lepší, když budete normálně dýchat a zaměříte se na jiné, smysluplnější činnosti,“ komentovali autoři výsledky.

Oxid uhličitý je sice nejdůležitějším skleníkovým plynem, ale pro tento výzkum není relevantní, protože CO₂ v lidském dechu je v podstatě „uhlíkově neutrální“. Při dýchání totiž člověk spaluje tuky a cukry, přeměňuje je na vodu a oxid uhličitý, které pak vydechuje. Což se dokonale doplňuje s fotosyntézou, při níž rostliny přeměňují sluneční světlo a oxid uhličitý na potraviny, které jíme. Příjem a výdej uhlíku jsou tedy vyrovnané a vydechování nepřispívá ke změně klimatu.

To se ale netýká jiných skleníkových plynů, které nevznikají při dýchání, ale při zažívání. Ty by totiž teoreticky na klima mít podíl mohly. „Příběh se však změní, když vezmeme v úvahu další méně běžné, ale silnější skleníkové plyny, zejména oxid dusný a metan (který sám o sobě způsobuje asi třetinu globálního oteplování). Oba jsou produkovány mikroby v naší trávicí soustavě, a proto každé jejich vydechnutí vede k čistému nárůstu jejich množství v atmosféře,“ vysvětlují autoři.

Stejný proces probíhá v mnohem větším měřítku u hospodářských zvířat. Lidé tyto plyny uvolňují také, i když v menší míře; jenže je to téma, kterému vědci dosud věnovali jen malou pozornost – podle autorů nového výzkumu hlavně proto, že se s ním nedá nic dělat.

Metanová záhada

Vědci v této studii měřili emise metanu a oxidu dusného z dechu více než sta dobrovolníků. Výsledek byl překvapivý: jenom 31 procent zkoumaných osob vydechovalo metan, ale všechny testované osoby vydechovaly malé množství oxidu dusného.

V druhé fázi výzkumu pak vědci analyzovali různé faktory, které by mohly přispívat k tomu, že někteří lidé měli výše uvedených plynů v dechu více a jiní méně. Výzkumníky zajímala zejména potrava a také demografické údaje.

Jenže po analýze narazili vědci na záhadu, kterou neumí vysvětlit. „Oproti očekávání studie neodhalila žádnou souvislost mezi stravou a emisemi ani u jednoho z těchto plynů, což naznačuje, že přechod na rostlinnou stravu nezvyšuje významně emise metanu z lidského dechu,“ poznamenávají vědci.

Studie potvrdila dřívější zjištění, podle nichž je u lidí mladších třiceti let nižší pravděpodobnost vydechování metanu (25 procent) ve srovnání s lidmi staršími třiceti let (40 procent). Navíc muži vydechovali metan o něco méně často (25 procent) než ženy (38 procent).

Autoři připouštějí, že jim tyto výsledky nedávají moc smysl a nestačí jim. Problémem je podle nich malý vzorek testovaných. „K rozdílům ve vydechování metanu pravděpodobně přispívají i další faktory, jako je pohybová aktivita, příjem alkoholu a celkový stav střev, které ale byly mimo rámec této studie,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.