Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ upozornil jeden z autorů studie Pavel Klapka.

Města se je snaží nahrazovat, jenže často si vybírají nevhodné druhy. Cílem nového výzkumu je poradit jim, jak zvládnout proměnu zelené infrastruktury, která je s ohledem na klimatické změny nutná. Vědci se snaží vytvořit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ale zároveň bezpečná pro obyvatele.

Města nepřejí zeleni

Městské prostředí je podle odborníků pro tradiční druhy stromů stále nepříznivější. Vysoké teploty, nedostatek vody, znečištěné ovzduší i mechanické poškození vytvářejí kombinaci stresových faktorů, kterou stromy v minulosti nezažívaly. Zatímco jednotlivé faktory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Problém se netýká jenom nadzemní části dřevin. Jejich kořeny jsou v městském prostředí omezené zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Vědci tento jev označují jako květináčový efekt, který výrazně snižuje vitalitu stromů.

Samosprávy proto stále častěji sahají po nepůvodních druzích z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Tyto dřeviny lépe snášejí sucho, vysoké teploty i zasolení půdy, takže v ulicích českých měst přibývají až donedávna zcela neznámé druhy – například dřezovce, jerlíny nebo jinany. Podle odborníků ale nejde jenom o schopnost přežít. „Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus, který na výzkumu také pracoval.

Rizika nepůvodních druhů

Nepůvodní druhy mohou být toxické, mohou produkovat a do okolí uvolňovat silné alergeny, na něž nejsou lidé zvyklí. A také se mohou chovat invazně a vytlačovat pak druhy původní.

Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Vyvinuli také biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle rizik pro zdraví i bezpečnost lidí.

Analýza v Olomouci například ukázala, že nové výsadby na dětských hřištích sice omezují viditelná nebezpečí, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost nemá dostatek informací.

Studie se zabývala také tím, jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí obyvatel. Husté a nepřehledné porosty podle vědců podporují rekreaci ve dne, v noci ale zvyšují pocit ohrožení a obavy z kriminality kvůli horší přehlednosti a slabšímu osvětlení.

Odborníci zároveň varují před opačným extrémem, tedy plošným odstraňováním zeleně. To by mohlo vést k dalšímu přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil Jirmus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 7 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.