Mezi mnišskými bojovníky byla pohřbena žena. Objev španělských archeologů přináší mnoho otázek

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Na hradě Zorita de los Canes žili ve středověku ti nejdrsnější válečníci Španělska. Řád calatravských rytířů byl vojenskou paží cisterciáckého řádu, jednalo se o obdobu francouzských templářů. Jejich hlavním posláním byl boj proti Maurům, z jejichž rukou se pokoušeli vyrvat svou vlast. V těchto bojích jejich řád málem zanikl.

Calatravští rytíři patřili na vrcholu své moci k nejmocnějším organizacím v zemi: vlastnili kolem 56 sídel, šestnáct převorství a 64 vesnic. Jednou z mnoha jejich komend byl i zmiňovaný hrad Zorita se los Canes v Guadalajaře – a právě ten teď prozkoumal tým španělských a německých archeologů. Vědci exhumovali ostatky bojových mnichů z hradního hřbitova a pomocí těch nejmodernějších metod je analyzovali.

Typický mnich-bojovník

Výsledky vědci zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports. Popsali, že 23 z 25 osob pohřbených na hradě zemřelo v boji. Rytíři řádu se podle jejich kostí stravovali způsobem typickým pro středověkou vyšší společnost: to znamená, že konzumovali velké množství bílkovin získaných ze zvířat a také mořských ryb.

Jenže kromě těchto poměrně očekávaných věcí tam archeologové našli také jednu nečekanou. Jedna z koster totiž patřila ženě.

Zorita de Los Canes
Zdroj: Wikimedia Commons/ romanoski

Analýzu vedla Carme Rissechová, která je expertkou na analýzu kosterních pozůstatků. Kromě koster samotných rytířů dostala do laboratoře také pozůstatky zvířat nalezených v okolí hradu.

Ukázalo se, že 23 koster vykazovalo známky spojené s násilnou smrtí. Nejčastěji šlo o silné bodné rány a také o traumatická poranění tupými předměty. Protože tyto údery směřovaly do nejzranitelnějších a nejméně chráněných částí těla, je pravděpodobné, že se jednalo o zranění způsobená dobovými chladnými zbraněmi. „Našli jsme mnoho poškození na horní části lebky, na tvářích a na vnitřní části pánve, což odpovídá hypotéze, že se jednalo o válečníky,“ vysvětluje Rissechová. A právě při studiu proporcí kostí si uvědomila, že mezi válečníky byla i žena.

Kosti mužů a žen mají několik znaků, podle nichž lze poznat, komu patřily. Nejčastěji se dají tyto rozdíly rozpoznat v obličejových kostech a u pánve. U některých lidí to nemusí být dostatečně zřejmé, ale v tomto případě podle Rissechové nebylo sebemenších pochyb.

Ženská válečnice?

Pohřbené ženské tělo představuje pro vědce výrazně víc otázek než odpovědí. Kdo byla tato žena? Byla součástí řádu? Měla stejné postavení jako ostatní rytíři? Tyto otázky jsou sice zajímavé a důležité, ale archeologové mohou o odpovědích jen spekulovat.

Silným argumentem je, že podle zranění zemřela žena v bitvě stejně jako muži. Poranění na jejím těle byla vážná a současně nejevila žádné známky hojení – musela tedy být příčinou úmrtí. „Mohla zemřít velmi podobným způsobem jako mužští rytíři,“ uvedla Rissechová a dodala, že z povahy zranění je pravděpodobné, že na sobě měla nějaký druh zbroje.

Naopak podobně silným argumentem, že žena nebyla válečnicí, je její potrava. Z kosterních pozůstatků vyplývá, že jedla méně bílkovin zvířecího původu, což by podle autorů studie mohlo naznačovat, že měla v této skupině nižší společenské postavení.

Jednou z možností je, že se jednalo o služebnou, kterou v nouzi rytíři povolali, aby jim pomohla. Jenže tomu zase neodpovídá její tělo – vědci na něm nenašli stopy po práci služebné. Mělo spíš atributy někoho, kdo denně cvičí s mečem. „Myslím si, že tyto ostatky patří bojovnici, ale ještě je třeba další analýzy, abychom zjistili, do jaké míry byla tato žena na úrovni ostatních rytířů,“ doplňuje Rissechová. Představuje si ji na základě důkazů jako spíše drobnou osobu průměrné postavy, přibližně čtyřicátnici, jež dobře ovládala čepel.

Štít proti křesťanům – i muslimům

Zřícenina hradu Zorita de los Canes leží nad záhybem řeky Tagus, která protéká provincií Guadalajara. Hrad tam roku 852 nechal postavit muslimský emír Mohamed I. z Cordoby. Pevnost sice vznikla jako ochrana emirátu před útoky křesťanů, ale v bouřlivých časech reconquisty dvakrát změnila majitele – dokud ji v roce 1124 definitivně nedobyli rytíři řádu templářů. O padesát let později postoupil Alfons VIII. Kastilský pevnost nově založenému řádu calatravských rytířů.

Pojmem reconquista označuje období od ovládnutí Španělska muslimy v 8. století do 15. století, kdy v roce 1492 padl poslední muslimský emirát Granada. Novodobý pojem odráží pohled křesťanských království, která období bojů s Maury prezentovala jako obnovování křesťanské vlády nad poloostrovem dříve ovládaným Vizigótskou říší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...