Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.

Před 300 miliony lety nebyla obloha tak rušné místo jako v současnosti. Ke vzniku ptáků chybělo ještě dobrých 150 milionů let, jen o něco lépe na tom byli létající plazi. Ale nebe pusté nebylo, proháněl se po něm hmyz. A to takový, který by ale moderního člověka nejspíš pořádně vyděsil.

Kralovaly mu totiž obří vážky, Čechům dobře známé z ilustrací Zdeňka Buriana. Ty největší měly rozpětí křídel 71 centimetrů, což odpovídá malému sokolovi. Vědci už řadu let řeší paleontologickou záhadu, jak mohli tito hmyzí obři vůbec existovat a jak dokázali létat. Nikdy později totiž tak gigantičtí zástupci hmyzu na Zemi nejenže nežili, ale rozměrům pravěkých vážek se ani vzdáleně nepřiblížili.

S vysvětlením hádanky přišla nová studie, která tyto pravážky detailně studovala. Na tomto místě je nutné říci, že to vlastně pravé vážky nebyly. Jmenovaly se Meganisoptera a byly jen příbuznými moderních vážek – vzdálené podobně jako sloni od mamutů. Pro jednoduchost ale bude v článku slovo vážka používáno.

Vědci dlouho předpokládali, že hlavní příčinou obřího vzrůstu těchto tvorů byl kyslík. V karbonu, části prvohor, kdy tyto vážky žily, měla atmosféra Země mnohem víc kyslíku než ta současná. Zatímco dnes je to asi 21 procent, tehdy se koncentrace tohoto plynu pohybovala kolem třiceti procent. Podle hypotéz z konce minulého století právě tyto vysoké koncentrace kyslíku mohly „pohánět“ extrémně energeticky náročný let pravážek.

Jenže to dle aktuálního zjištění badatelů není pravda.

Moderní vážka
Zdroj: Reuters/Babu

V nové studii, která vyšla tento týden v odborném žurnálu Nature, vědci prostudovali fosilie i desítky zástupců moderního hmyzu a zjistili něco překvapivého. Neexistuje žádný důvod, proč by Meganisoptery nemohly přežít v moderní atmosféře s nižším podílem kyslíku.

Let potřebuje energii

Létání vyžaduje více energie než běh nebo plavání, protože aktivní letec (na rozdíl od toho, který jenom plachtí) musí neustále bojovat proti gravitaci, aby se udržel ve vzduchu. Svaly, které jsou do mávání křídly zapojené, kvůli tomu musí spotřebovávat velké množství kyslíku. Ten se šíří do tkání systémem trubiček připomínajících stromovou strukturu.

Právě ze struktury těchto trubiček nazývaných tracheoly (také se jim říká vzdušnice), vědci odvozovali informace o rozměrech pravěkého hmyzu. Struktura tracheol naznačovala, že větší hmyz by při současné koncentraci kyslíku nebyl schopen touto sítí dodávat do křídel dost kyslíku – a tedy ani energie. A z toho vzešla myšlenka, že struktura a funkce tracheálního systému omezuje velikost těla hmyzu. Hypotéza byla přitom natolik přesvědčivá, že je i v učebnicích.

Nový pohled na létání hmyzu

Když ale vědci zkoumali detailně tracheální systém moderních kobylek, zjistili, že jeho vlastnosti by umožňovaly, aby vyrostly do mnohem větších rozměrů, aniž by to narušilo schopnost zásobovat jejich tkáně kyslíkem. Biology to zaujalo natolik, že stejným způsobem během pěti let zmapovali 44 dalších druhů létajícího hmyzu. A výsledky byly velmi podobné tomu, co se ukázalo u kobylek.

Kdyby se všechny druhy tohoto hmyzu zvětšily, nemělo by to na funkce tracheálního systému žádný vliv. „Z toho vyplývá, že velikost těla létajícího hmyzu nikdy nebyla omezena strukturou ani funkcí tohoto systému,“ konstatovali autoři studie v doprovodném článku, který vydali na webu The Conversation. „Neexistuje žádný fyziologický důvod, proč by hmyz velikosti pravěkých vážek nemohl létat v dnešní atmosféře. A přesto aktuálně neexistuje.“

Podle autorů práce je vysvětlení neexistence gigantických hmyzích Meganisopter v současnosti vlastně jednoduché – v procesu evoluce totiž platí jedno prosté pravidlo, které říká, že větší živočišné druhy jsou náchylnější k vyhynutí než ty menší.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...