Mouchy mohou v nemocnicích šířit bakterie odolné vůči antibiotikům, tvrdí studie

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Vědci z Nigérie a z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální rezistenci (IOI) studovali pomocí lepkavých pastí 1396 much z osmi nemocnic v šesti afrických městech. Výsledky testů odhalily, že mouchy nesou až sedmnáct různých druhů bakterií, včetně zlatého stafylokoka, který je častou příčinou nemocničních infekcí. Velká část bakterií nalezených na těle much měla geny, které vědci spojují s antimikrobiální rezistencí.

Kvůli povaze výzkumu zatím nelze potvrdit s jistotou, že to jsou pouze mouchy, které rezistentní bakterie šíří. Spoluautorka výsledné studie Chioma Achiová však považuje zjištění svého týmu za „velmi znepokojující“, informuje The Guardian.

Mouchy totiž podle této studie mohou sloužit jako katalyzátory pro antibiotickou rezistenci v nemocničních zařízeních v tropických chudých zemích, kde se hmyz hojně vyskytuje.

Princip nákazy

„Mouchy jsou koprofágní, což znamená, že se živí výkaly jiných živočichů. Pokud obsahují exkrementy infekci, mouchy ji převezmou a mohou ji tak roznášet po okolí, které sdílejí s lidmi tím, že přistanou na nemocničním vybavení, nechráněném povrchu, nebo dokonce na jídle,“ vysvětlila Achiová.

Podobně se k výsledkům studie staví i Kirsty Sandsová, která se na výzkumu také podílela. Zdůrazňuje, že mouchy mohou ohrožovat pacienty, kteří v nemocnici leží.

Výzkum v Nigérii navazoval na studii z pákistánské nemocnice, která zjistila, že mravenci, pavouci, mouchy a švábi nesou na svých tělech bakterie, jež jsou odolné vůči několika druhům léků, a že existuje souvislost mezi těmito bakteriemi a bakteriemi nalezenými u pacientů v místě infekce.

Tým plánuje další výzkum s cílem zjistit, zda sítě proti hmyzu na oknech a okolo postelí mohou omezit míru antibiotické rezistence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 5 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.