Na Blízkém východě přibývá pěstování „vodního mechu“. Symbiotická azolka roste jako o život

V suchých oblastech Středozemního moře by mohla zemedělcům pomoci vodní rostlina původem z Asie. Pokud se správně pěstuje, může nahradit jiná krmiva pro domácí zvířata, ukazují teorie i praxe.

Říká se jí azolka, v Česku je to oblíbená rostlinka, která se pěstuje hlavně na ozdobných jezírkách. Na Blízkém východě se ale začíná stále víc využívat pro hospodářské účely. Vědecké výzkumy naznačily, že má obrovský potenciál snížit zde cenu potravin. A místní to úspěšně prověřují v praxi.

Rostlina azola, které se u nás pro její malé lístky říká častěji zdrobněle azolka, se totiž ukázala jako skvělé alternativní krmivo pro hospodářská zvířata. Je levnější a současně i podstatně méně náročná na pěstování než kukuřice.

Azolka
Zdroj: Wikimedia Commons

„Azolka nám šetří čas, námahu i peníze,“ popisuje pro stanici al-Džazíra osmatřicetiletá Iman al-Athematová ze severojordánské vesnice al-Makeefta. Rostlinu pěstuje už tři roky a nemůže si ji vynachválit, protože jí může snadno nakrmit veškeré domácí zvířectvo. Že tato alternativa existuje, se dozvěděla na školení pořádaném francouzskou humanitární organizací ACTED.

V oblasti, kde žije, se přitom lidé dlouhodobě potýkají s nedostatkem vody, kvůli němuž je chov hospodářských zvířat náročný a drahý. Potravy je přitom zapotřebí stále víc, protože do tohoto regionu míří uprchlíci ze Sýrie.

Nečekaný pomocník

Paradoxní je, že azolce se v jejích původních oblastech daří hlavně v mokřadech, potocích a dalších vlhkých oblastech. Jenže její vlastnosti umožňují, aby se levně pěstovala i v docela opačných podmínkách. 

Rostlina se totiž naučila využívat symbiózu s jedním druhem sinic. Díky tomuto spojení umí získávat velké množství dusíku, který se jí usazuje v sinicích ukrytých v dutinkách listů – a azolka je pak skvělým hnojivem. Sinice získává dusík přímo ze vzduchu a pak ho přemění ve formu, kterou umí rostlina využít.

Sinice anabeana vypadá jako řetězec korálků. Každá z jednotlivých kuliček obsahuje modro-zelené barvivo a je schopna fotosyntézy. Rostlina díky této spolupráci se sinicí obsahuje vysoké množství bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a antioxidantů, což podle vědců  vede ke zvýšení hmotnosti a produkce mléka u zvířat, jako jsou krávy, ovce nebo kozy.

Sinice anabeana
Zdroj: Wikimedia Commons

„To může mít přímý přínos pro zemědělce v podobě zlepšení příjmů a přístupu k výživným potravinám,“ uvedl Naem Mazahrih, který vede výzkum v jordánském Národním zemědělském výzkumném centru v Balqa.

Vlastnosti rostlinky jsou opravdu pozoruhodné. Přestože roste ve vodě, spotřebuje jí tak málo, že podle expertních odhadů jí stačí jen desetina vláhy, kterou by potřebovalo stejné množství kukuřice. Navíc dokáže snížit náklady na hnojiva na polovinu. A do třetice: roste tak rychle, že se dá sklízet během pouhého měsíce a půl. Kukuřice naproti tomu potřebuje přibližně třikrát delší dobu. Azolka také nevyžaduje téměř žádné péči, prostě si roste.

Není zisku bez rizik

Někteří odborníci ale také varují před ekologickými riziky, která tato plodina představuje. Je totiž možná až příliš úspěšná, a kvůli tomu má potenciál se šířit víc, než zemědělci plánují. A tím také vytlačovat jiné druhy.

„Může to mít kaskádovité účinky na celkový ekosystém a jeho biologickou rozmanitost,“ varuje Mazahrih. Přemnožení azolky na hladině by mohlo snížit množství světla a kyslíku ve vodních zdrojích, což by mělo negativní dopad na další živočichy a rostliny.

Aby zemědělci tato rizika snížili, mají od vědců k dispozici řadu doporučení, například pěstovat rostlinku v kontrolovaných podmínkách, jako jsou třeba skleníky umístěné co nejdál od přírodních vodních ploch.

Kde se vzala

Různé druhy azolky rostou na více místech planety, ale pro hospodářské účely se ji naučili využívat jen v Číně a Vietnamu, kde to praktikují už od středověku. Její pěstování sice není náročné, ale je k němu zapotřebí znát přesné postupy, které si místní přísně hlídali. 

Teprve v polovině dvacátého století se o fascinujících vlastnostech této rostliny dozvěděl svět. A postupně se začala využívat jako hnojivo i krmivo. Nové studie upozorňují i na její potenciál jako biopaliva a také jako skvělý a rychlý způsob pohlcování atmosférického oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.