Na některých místech už ubyla polovina hmyzu. Hlavní příčiny jsou dle studie klima a zemědělství

V některých částech světa kleslo množství hmyzu o polovinu, podle vědců z londýnské University College London (UCL) za to může globální oteplování a intenzivní zemědělství. Vyplývá to z nové studie, o které informoval server BBC.

Podle hlavní autorky studie Charlie Outhwaiteové může být úbytek hmyzu škodlivý nejen pro přírodní prostředí, ale i pro „lidské zdraví a potravinovou bezpečnost, zejména v důsledku úbytku opylovačů“.

Její zjištění zdůrazňují potřebu lepší ochrany přírodního prostředí, jeho zachování totiž může přispět k tomu, aby se životně důležitému hmyzu dařilo. Lidé podle vědkyně také musí zmírnit intenzivní zemědělství, které se snaží o co největší zisk na malé ploše, a snížit své emise.

Klesající populace hmyzu vyvolává obavy po celém světě. Vědecké údaje jsou ale smíšené, některé druhy vykazují drastický pokles, zatímco jiné zůstávají na stejné úrovni.

Vědci v poslední studii shromáždili údaje o výskytu téměř 20 tisíc druhů hmyzu, včetně včel, mravenců, motýlů, kobylek a vážek, na přibližně šesti tisících různých lokalitách.

Zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy může pomoci

Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature se v oblastech s intenzivním zemědělstvím a výrazným oteplováním snížil celkový počet hmyzu o 49 procent. Množství různých druhů se v těchto lokalitách zmenšilo o 27 procent ve srovnání s relativně nedotčenými místy, kterým se zatím nejzávažnější dopady klimatické změny vyhnuly.

Podle vědců je možné úbytku předcházet, například vyčleněním přírodních ploch sloužících jako útočiště pro hmyz, který potřebuje stín, aby přežil v horkém počasí.

„Pečlivé hospodaření v zemědělských oblastech, například zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy, může pomoci zajistit, aby se životně důležitému hmyzu stále dařilo,“ řekl vědec Tim Newbold.

„Musíme si uvědomit, jak důležitý je hmyz pro životní prostředí jako celek a pro lidské zdraví a pohodu, abychom se vypořádali s hrozbami, které pro něj představujeme, dříve než mnoho druhů navždy zanikne,“ dodal výzkumník Peter McCann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...