Na některých místech už ubyla polovina hmyzu. Hlavní příčiny jsou dle studie klima a zemědělství

Podle hlavní autorky studie Charlie Outhwaiteové může být úbytek hmyzu škodlivý nejen pro přírodní prostředí, ale i pro „lidské zdraví a potravinovou bezpečnost, zejména v důsledku úbytku opylovačů“.

Její zjištění zdůrazňují potřebu lepší ochrany přírodního prostředí, jeho zachování totiž může přispět k tomu, aby se životně důležitému hmyzu dařilo. Lidé podle vědkyně také musí zmírnit intenzivní zemědělství, které se snaží o co největší zisk na malé ploše, a snížit své emise.

Klesající populace hmyzu vyvolává obavy po celém světě. Vědecké údaje jsou ale smíšené, některé druhy vykazují drastický pokles, zatímco jiné zůstávají na stejné úrovni.

Vědci v poslední studii shromáždili údaje o výskytu téměř 20 tisíc druhů hmyzu, včetně včel, mravenců, motýlů, kobylek a vážek, na přibližně šesti tisících různých lokalitách.

Zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy může pomoci

Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature se v oblastech s intenzivním zemědělstvím a výrazným oteplováním snížil celkový počet hmyzu o 49 procent. Množství různých druhů se v těchto lokalitách zmenšilo o 27 procent ve srovnání s relativně nedotčenými místy, kterým se zatím nejzávažnější dopady klimatické změny vyhnuly.

Podle vědců je možné úbytku předcházet, například vyčleněním přírodních ploch sloužících jako útočiště pro hmyz, který potřebuje stín, aby přežil v horkém počasí.

„Pečlivé hospodaření v zemědělských oblastech, například zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy, může pomoci zajistit, aby se životně důležitému hmyzu stále dařilo,“ řekl vědec Tim Newbold.

„Musíme si uvědomit, jak důležitý je hmyz pro životní prostředí jako celek a pro lidské zdraví a pohodu, abychom se vypořádali s hrozbami, které pro něj představujeme, dříve než mnoho druhů navždy zanikne,“ dodal výzkumník Peter McCann.