Na pobřeží Kaspického moře poblíž města Machačkaly, dagestánské metropole, bylo nalezeno přes 150 uhynulých ohrožených tuleňů, informují ruská média. Některá zvířata byla bez kůže a téměř na všech byly patrné stopy po rybářských sítích. Tuleni přitom figurují na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) i na ruském seznamu vzácných druhů.
Asi čtvrtina uhynulých tuleňů byla bez kůže, řekl podle agentury TASS ředitel institutu ekologie a udržitelného rozvoje Dagestánské státní univerzity Alimurad Gadžijev. To by podle něj mohlo svědčit o pytláctví.
Tuleni podle něj nyní hromadně migrují a často se ocitnou v rybářských sítích. Úhyn tuleňů nyní prověřují dagestánské úřady.
Pytláci, nebo psinka?
Období, kdy tuleni v této oblasti masově vymírají, jsou poměrně časté. Naposledy se to stalo v prosinci loňského roku, kdy zde uhynuly asi tři stovky zvířat včetně březích samic. Tehdy byl v podezření virus psinky, ale úřady věc nedošetřily.
V minulosti sice představovali hlavní hrozbu orli mořští a vlci lovící mláďata tuleňů, roku 1997 se ale prokázalo, že se na tuleně poprvé přenesl virus psinky. Od té doby byly infekce zaznamenané několikrát, roku 2000 připravily v ruské části Kaspického moře o život přes 10 tisíc zvířat.
V tulení populaci, která žije zejména v zimě hustě koncentrovaná na jednom místě, se virus, proti kterému nemají zvířata protilátky, může snadno a rychle šířit, proto ho biologové pokládají za největší současnou hrozbu pro tuleně kaspické.
Unikátní ekosystém v ohrožení
Tuleň kaspický se vyskytuje pouze v Kaspickém moři a je zároveň jediným savcem v jeho vodách. Jeho počty však významně klesly kvůli tomu, že jej loví lidé, a nyní mu hrozí úplné vyhynutí.
Před 100 lety obývalo oblast Kaspického moře přes milion jedinců, uvádí Viktor Nikiforov z ruského vědecko-výzkumného centra mořských savců. Nyní podle různých odhadů zbývá už asi jen 50 až 70 tisíc tuleňů kaspických.
Kaspické moře, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy i plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody způsobený klimatickými změnami.
Do konce století klesne podle studie univerzity v Utrechtu hladina Kaspického moře o devět až 18 metrů. Při nejhorší variantě by se plocha hladiny moře zmenšila o více než třetinu.
