Nevídaný hon za očkováním na koronavirus. Vědců a peněz se sešlo nejvíc v dějinách

Parametry závodu o vakcínu proti novému typu koronaviru přináší naději na úspěch v rekordním čase, píše The New York Times. Zapojilo se přes sto vědeckých týmů na celém světě a do výzkumu tečou rekordní finanční prostředky. Není divu: úspěch bude znamenat pohádkové zisky. Jako s každou vakcínou se však není radno radovat předčasně. Ostatně SARS a MERS velmi příbuzné novému koronaviru jsou bez očkovací látky i po letech intenzivního výzkumu.

Pouhé měsíce po identifikaci nového koronaviru se rozběhla řada projektů výzkumu očkování. Látka schopná ochránit lidstvo by vrátila život do normálních kolejí a ukončila nutnost omezování společenských kontaktů i další opatření těžce dopadající na hospodářství většiny zemí.

Tempo výzkumu je nevídané. Společnosti jako Inovio nebo Pfizer už začaly s testy na lidech. Podobně jsou na tom výzkumníci v Oxfordu, kteří říkají, že by látku pro nouzové použití mohli mít hotovou už v září. Firma Moderna oznámila vlastní slibné výsledky, i když nepublikovala žádná data. V Izraeli zase vyvinuli látku, která uspěla v testech na opicích. Výzkum vakcín přitom běžně trvá roky nebo i desetiletí.

Používají se tradiční přístupy i metody, které dosud žádnou vakcínu nevyprodukovaly. A tlak na rychlost přináší zkracování všech součástí komplexní a náročné práce. „Pokus vměstnat celý proces vývoje vakcíny do roku nebo roku a půl je naprosto nevídaný,“ potvrzuje virolog Dan Barouch pro NYT. „Pokud se to podaří, bude to nejrychlejší program v dějinách,“ dodává.

Vědci čerpají optimismus ze dvou skutečností. Za prvé nový koronavirus zřejmě mutuje jen velmi pomalu, což zvyšuje šanci, že případnou vakcínu nepřelstí brzy. Za druhé má nový koronavirus unikátní tvar s „výrůstky“, které by se mohl imunitní systém naučit snadno rozpoznávat.

Jenže podobné „výrůstky“ mají i velmi příbuzné viry SARS a MERS. Na ně se vakcína hledá od roku 2002, respektive 2012. Zatím bezvýsledně.

Opatrnost

Každá očkovací látka musí být velmi pečlivě otestovaná. Musí být jisté, že skutečně chrání před tím, na co je určená, a že nemá nežádoucí vedlejší účinky. Mnohé z nadějných projektů na tom jistě ztroskotají.

Vítěz tohoto honu však vyhraje jackpot. Před novým koronavirem se budou chtít chránit skoro všichni, což znamená osm miliard klientů potřebujících pravděpodobně víc než jen jednu dávku.

Tyto rozměry však také znamenají další problém pro vývoj. Výroba ve velkém je totiž velmi náročná. Nikdy se ještě také v takovém měřítku neodehrála. Jediný výrobce by pravděpodobně celosvětovou poptávku uspokojit nedokázal.

Problémů na cestě k účinnému očkování je tedy ještě celá řada. Dokud nějaká látka neprojde všemi nutnými testy, jsou debaty o jakýchkoliv termínech jen stavěním vzdušných zámků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...