Nevídaný hon za očkováním na koronavirus. Vědců a peněz se sešlo nejvíc v dějinách

Parametry závodu o vakcínu proti novému typu koronaviru přináší naději na úspěch v rekordním čase, píše The New York Times. Zapojilo se přes sto vědeckých týmů na celém světě a do výzkumu tečou rekordní finanční prostředky. Není divu: úspěch bude znamenat pohádkové zisky. Jako s každou vakcínou se však není radno radovat předčasně. Ostatně SARS a MERS velmi příbuzné novému koronaviru jsou bez očkovací látky i po letech intenzivního výzkumu.

Pouhé měsíce po identifikaci nového koronaviru se rozběhla řada projektů výzkumu očkování. Látka schopná ochránit lidstvo by vrátila život do normálních kolejí a ukončila nutnost omezování společenských kontaktů i další opatření těžce dopadající na hospodářství většiny zemí.

Tempo výzkumu je nevídané. Společnosti jako Inovio nebo Pfizer už začaly s testy na lidech. Podobně jsou na tom výzkumníci v Oxfordu, kteří říkají, že by látku pro nouzové použití mohli mít hotovou už v září. Firma Moderna oznámila vlastní slibné výsledky, i když nepublikovala žádná data. V Izraeli zase vyvinuli látku, která uspěla v testech na opicích. Výzkum vakcín přitom běžně trvá roky nebo i desetiletí.

Používají se tradiční přístupy i metody, které dosud žádnou vakcínu nevyprodukovaly. A tlak na rychlost přináší zkracování všech součástí komplexní a náročné práce. „Pokus vměstnat celý proces vývoje vakcíny do roku nebo roku a půl je naprosto nevídaný,“ potvrzuje virolog Dan Barouch pro NYT. „Pokud se to podaří, bude to nejrychlejší program v dějinách,“ dodává.

Vědci čerpají optimismus ze dvou skutečností. Za prvé nový koronavirus zřejmě mutuje jen velmi pomalu, což zvyšuje šanci, že případnou vakcínu nepřelstí brzy. Za druhé má nový koronavirus unikátní tvar s „výrůstky“, které by se mohl imunitní systém naučit snadno rozpoznávat.

Jenže podobné „výrůstky“ mají i velmi příbuzné viry SARS a MERS. Na ně se vakcína hledá od roku 2002, respektive 2012. Zatím bezvýsledně.

Opatrnost

Každá očkovací látka musí být velmi pečlivě otestovaná. Musí být jisté, že skutečně chrání před tím, na co je určená, a že nemá nežádoucí vedlejší účinky. Mnohé z nadějných projektů na tom jistě ztroskotají.

Vítěz tohoto honu však vyhraje jackpot. Před novým koronavirem se budou chtít chránit skoro všichni, což znamená osm miliard klientů potřebujících pravděpodobně víc než jen jednu dávku.

Tyto rozměry však také znamenají další problém pro vývoj. Výroba ve velkém je totiž velmi náročná. Nikdy se ještě také v takovém měřítku neodehrála. Jediný výrobce by pravděpodobně celosvětovou poptávku uspokojit nedokázal.

Problémů na cestě k účinnému očkování je tedy ještě celá řada. Dokud nějaká látka neprojde všemi nutnými testy, jsou debaty o jakýchkoliv termínech jen stavěním vzdušných zámků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 5 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.