Nobelovu cenu za medicínu dostali tři vědci za výzkum autoimunitních onemocnění

Švédský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři vědci za své objevy týkající se takzvané periferní imunitní tolerance.

Porota ocenila přínos Mary E. Brunkowové, Freda Ramsdella a Šimona Sakagučiho světové vědě za jejich práci s lidskou imunitou. Díky jejich práci lékaři chápou, jak organismus udržuje imunitu pod kontrolou, aniž by si sám škodil.

Imunitní systém lidského těla je nejlepší obrana proti všem mikroskopickým hrozbám, kterým člověk každý den čelí. Tato zbraň může být ale až příliš silná a snadno se může obrátit proti vlastnímu organismu. Proto ho lidské tělo musí kontrolovat – a právě k tomu slouží takzvaný systém periferní imunitní tolerance, která brání imunitnímu systému v poškození těla.

Kdo hlídá hlídače

Různé patogeny, které denně na člověka útočí, mají odlišný vzhled a mnoho z nich si jako formu kamufláže vyvinulo podobnost s lidskými buňkami. Jak tedy imunitní systém pozná, co má napadnout a co má naopak bránit? Brunkowová, Ramsdell a Sakaguči tyto strážce imunitního systému dokázali najít – jsou to regulační T buňky, které brání imunitním buňkám v napadání našeho vlastního těla.

„Jejich objevy byly rozhodující pro naše pochopení toho, jak funguje imunitní systém a proč se u nás všech nevyvinou závažná autoimunitní onemocnění,“ říká předseda Nobelovy komise Olle Kämpe.

Sakaguči učinil klíčový objev už roku 1995. V té době byla spousta vědců přesvědčená, že imunitní tolerance se vyvíjí pouze díky eliminaci potenciálně škodlivých imunitních buněk v brzlíku prostřednictvím procesu zvaného centrální tolerance. Sakaguči ale ukázal, že imunitní systém je složitější, a objevil do té doby neznámou třídu imunitních buněk, které chrání tělo před autoimunitními onemocněními.

Brunkowová a Ramsdell učinili další klíčový objev v roce 2001, kdy představili vysvětlení, proč byl konkrétní kmen myší obzvláště náchylný k autoimunitním onemocněním. Objevili, že tyto myši mají mutaci v genu, který pojmenovali Foxp3. Ukázali také, že mutace v lidském ekvivalentu tohoto genu způsobují závažné autoimunitní onemocnění IPEX.

O dva roky později se Sakagučimu podařilo tyto objevy propojit. Dokázal, že gen Foxp3 řídí vývoj buněk, které identifikoval v roce 1995. Tyto buňky, dnes známé jako regulační T buňky, monitorují jiné imunitní buňky a zajišťují tak, že náš imunitní systém toleruje naše vlastní tkáně.

Objevy laureátů daly vzniknout oboru periferní tolerance a spustily vývoj léčebných postupů pro rakovinu a autoimunitní onemocnění. To může také vést například k úspěšnějším transplantacím. Několik z těchto léčebných postupů v současné době prochází klinickými zkouškami.

Nobelovský týden

Jde o první ze šesti Nobelových cen, které budou oznámeny v tomto týdnu a v pondělí 13. října. Vedle prestiže, kterou cena přináší, laureáti obdrží i finanční odměnu 11 milionů švédských korun (24,2 milionu korun).

Nobelova cena za fyziologii a lékařství patří k těm, které mají často více než jednoho laureáta. Do současnosti bylo uděleno 115 cen, z toho ve 40 ročnících ji dostal pouze jeden člověk. Ve 39 případech byli laureáti tři, což je nejvyšší počet.

Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun, a to za objev mikroRNA. To jsou velmi malé molekuly ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů.

O udělení ceny rozhoduje Nobelův výbor Karolínského institutu, který má padesát členů s hlasovacím právem. Institut přijímá kandidatury do 31. ledna od okruhu oprávněných lidí a institucí. Nikdo nemůže nominovat sám sebe. Jména nominovaných se tají po dobu padesáti let.

Po pondělním oznámení budou v úterý a ve středu následovat ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.