Obezita zřejmě urychluje stárnutí mozku a zhoršuje průběh psychických nemocí, ukázala mezinárodní studie vědců, do které se zapojil i český Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Například obézní pacienti s bipolární poruchou nebo schizofrenií mají častěji závažnější průběh duševního onemocnění, větší riziko sebevraždy a horší odpověď na psychiatrickou medikaci.
Starší studie ukázaly, že pacienti s obezitou a duševním onemocněním mají významně častěji výraznější změny mozku než lidé jenom s jednou z těchto poruch. „Nebylo však jasné, co je příčina a co následek. Obezita může poškozovat mozek, nebo je také možné, že některé změny mozku způsobují vyšší riziko obezity například tím, že zvýší impulzivitu, zhorší regulaci příjmu potravy a tak dále. Jedním ze způsobů, jak zjistit, co bylo první, jestli obezita, nebo změny na mozku, je dlouhodobě sledovat pacienty v takzvané prospektivní studii,“ popsal Tomáš Hájek, který studii vedl.
Součástí týmu byli i vědci z kanadské Dalhousie University a německé Jena University Hospital. Při výzkumu pacienty odborníci vyšetřili na začátku a pak znovu po zhruba jednom až dvou rocích.
Vliv obezity měřili vědci pomocí snímků z magnetické rezonance, přístup se nazývá BrainAGE. „Jistě jste někdy zkoušeli odhadnout věk lidí z jejich tváře. Udělali jsme to stejné, ale místo tváře jsme věk odhadovali z MRI snímku mozku. To samozřejmě není něco, co dokáže člověk. Použili jsme snímky z magnetické rezonance zhruba pěti set zdravých dobrovolníků a pomocí strojového učení jsme naučili počítač odhadovat věk mozku s velmi vysokou přesností,“ vysvětlil vedoucí studie.
Potom vědci tento model aplikovali na snímky mozku lidí zapojených do studie, u každého počítač vygeneroval odhadnutý věk mozku. „Pokud třeba osoba A má BrainAGE +4, tak to znamená, že její mozek vypadal o čtyři roky starší, než byl skutečný věk tohoto člověka. Podobně jako asi nechcete, aby váš obličej vypadal starší, než jste, také vyšší BrainAGE jsme považovali za indikátor většího poškození mozku,“ doplnil Hájek.
Výsledky ukázaly, že u lidí s první epizodou psychózy vypadal mozek v průměru o tři až čtyři roky starší, než byl jejich věk. Čím vyšší byl odhadnutý věk mozku pacientů, tím měli více příznaků i horší průběh nemoci. „Nejvíce nás ale zajímalo, jestli dokážeme odhadnout, u koho bude mozek v budoucnu stárnout rychleji. Ukázalo se, že psychóza samotná stárnutí mozku nezrychlovala, což je pozitivní zjištění jak pro pacienty, tak pro lékaře. Jediný faktor, který byl spojený se zrychleným stárnutím mozku, byl Body Mass Index, měřítko obezity,“ upozornil vedoucí. „Zrychlené stárnutí“ mozku vědci pozorovali u duševně nemocných i u lidí bez této diagnózy.
Studie ještě pokračuje, první výsledky vědci zveřejnili na začátku června, řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
