Ozdoba stará jedenáct tisíc let. Nejstarší piercing se našel v Turecku

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.

Jedenáct tisíc let. Před takovou dobou nosili lidé žijící na Boncuklu Tarla na jihovýchodě dnešního Turecka ve svých tělech ozdoby, které by se nyní označily jako piercing. Nepřímých důkazů o tomto využití mají vědci rovnou víc.

A navíc to nebylo výjimečné – archeologům se podařilo najít víc než sto takových artefaktů. Hlavním důkazem je kromě tvaru, jenž by takovému využití vyhovoval, zejména to, že se našly vedle pohřbených těl – konkrétně kolem uší a brad lidských ostatků. Byly tedy pravděpodobně používané k propichování uší a dolního rtu jako takzvaná labreta.

Dalším důkazem je výsledek analýzy koster. Ukázalo se totiž, že u pradávných obyvatel Boncuklu Tarla se vyskytovala velmi podobná poškození dolních řezáků jako u lidí 21. století, kteří nosí labrety v dolním rtu.

Doba, z níž pocházejí lidské zvyky

Význam tohoto nálezu spočívá v tom, že právě v době, z níž pochází, vznikaly základy moderní lidské civilizace a kultury. A díky tomu je každý takový objev cestou ke stvoření daného kulturního fenoménu, jakým je právě třeba piercing.

Archeologické naleziště Boncuklu Tarla
Zdroj: Antiquity

V době neolitu se lidé poprvé začali usazovat ve vesnicích, začali se spojovat do větších skupin, které trvaleji obývaly stavby. A učili se ovládat přírodu tak, že si „ochočili“ rostliny – přecházeli k zemědělství. Zatímco starší kultury byly od té moderní ještě velmi odlišné, právě neolitický člověk už byl tomu dnešnímu svými rituály, zvyky i životními hodnotami zřejmě mnohem bližší.

Kamenné labrety

Podle autorů je nález pozoruhodný zejména tím, jak rozšířené v této lokalitě toto zdobení těla bylo. Piercing musel být v té době z hlediska možné infekce dost nebezpečnou záležitostí, přesto si ho lidé pořizovali.

Různé druhy starověkých piercingů
Zdroj: Antiquity

Ze stovky artefaktů se jich 85 zachovalo kompletních. Byly vyrobené z nejrůznějších druhů kamene, včetně vápence, obsidiánu, ale také hladkých vodou omletých oblázků, jaké jsou v říčních korytech.

Vědci tvrdí, že nálezy z Boncuklu Tarla představují „nejranější kontextuální důkaz o používání tělesných augmentací zahrnujících propichování tělesných tkání“. Toto vyjádření znamená, že vědci znají i starší příklady používání labret z jiných míst, ale nikdy nešlo o přímé důkazy – až doposud šlo jen o opotřebení zubů, nikoliv o nálezy přímo labret.

Malé, kotoučům nebo hřebíkům podobné předměty, které připomínají ozdoby na propichování těla, byly již dříve objeveny na neolitických nalezištích v jihozápadní Asii. Neobjevily se ale žádné jasné důkazy o jejich používání jako piercingů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 4 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.