Pěstování tabáku zatěžuje přírodu. Na ekosystémy i klima má devastující dopad

Pěstování tabáku na úkor potravin je letošním tématem Světového dne bez tabáku, který Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlašuje vždy na 31. května. Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o alternativních možnostech produkce a odbytu pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživově hodnotných plodin.

Na celém světě se každoročně přemění přibližně 3,5 milionu hektarů půdy na půdu pro pěstování tabáku – to je přibližně polovina rozlohy celé České republiky. Zemědělská produkce tabáku má podle expertů řadu negativních dopadů na životní prostředí a zdraví člověka.

„Tabákové alkaloidy způsobují farmářům zelenou tabákovou nemoc a relativně velké množství agrochemikálií používaných při pěstování a skladování tabáku může poškodit lidské zdraví a kontaminovat půdu,“ upřesňuje profesor Ladislav Kokoška z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Pěstování tabáku navíc přispívá k odlesňování 200 tisíc hektarů ročně. To je, jako by zmizely lesy téměř o rozloze Karlovarského kraje. A navíc je velmi náročné na zdroje.

Půda, která se využívá k pěstování tabáku, má pak nižší kapacitu pro pěstování jiných plodin, například potravin, protože tabák vyčerpává úrodnost půdy. Pěstování tabáku má tedy destruktivní dopad na ekosystémy. Tabákový průmysl stojí podle WHO ročně svět více než osm milionů lidských životů, 600 milionů stromů, 22 miliard tun vody a 84 milionů tun oxidu uhličitého.

Nejznečištěnější zboží na planetě

Podle loňské zprávy WHO odpovídá uhlíková stopa tabákového průmyslu při výrobě, zpracování a přepravě tabáku jedné pětině emisí oxidu uhličitého, který ročně vyprodukuje průmysl komerčních leteckých společností, což samozřejmě přispívá ke globálnímu oteplování.

„Tabákové výrobky jsou nejznečištěnějším zbožím na planetě a obsahují více než sedm tisíc toxických chemických látek, které se při vyhození dostávají do našeho životního prostředí. Zhruba 4,5 bilionu cigaretových filtrů každoročně znečistí naše oceány, řeky, městské chodníky, parky, půdu a pláže,“ uvedl Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví ve WHO.

Ceny cigaret v současné době navíc neodpovídají jejich škodlivosti pro zdraví jednotlivce a nereflektují zátěž, kterou způsobují zdravotnímu systému. „Inflace snížila reálnou hodnotu daní z tabákových výrobků do té míry, že v roce 2023 je minimální daň z cigaret téměř stejná, jako byla v roce 2016, a reálná cena cigaret v roce 2022 byla dokonce nižší než v roce 2016,“ upozorňuje doktorka Hana Rossová z Univerzity v Kapském Městě.

Nemoc jménem kouření

V České republice jsou zhruba dva miliony kuřáků, většina z nich by podle sociologických průzkumů raději nekouřila. Nedovolí jim to ale závislost na nikotinu. „Kouření není zlozvyk, ale nemoc. Závislost na tabáku je diagnózou F17. Existuje účinná léčba a ta by měla být nabízená a dostupná v rámci celého zdravotního systému,“ říká profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, která se epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku zabývá přes třicet let.

„Jsme proto rádi, že doporučený postup léčby závislosti na tabáku je mezi padesáti doporučenými postupy, které byly publikovány v rámci projektu Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ doplňuje profesorka Králíková.

Pokud by kuřáci mohli nikotin dostat bez kouře, bylo by zdravotní riziko významně menší, to platí především pro nikotin bez tabáku, který nehoří a nezahřívá se. Jde například o nikotinové sáčky, původně vyvinuté k odvykání kouření. Zcela jiné je ale riziko závislosti, kterou mohou způsobit, prohloubit nebo udržovat. Proto by neměly být dostupné dětem.

„Nikotinové sáčky neobsahují tabák a nezahřívají se. Nejsou neškodné ani zdravější než kouření, ale zdravotní riziko je pro kuřáka logicky výrazně nižší než riziko spalovaného nebo zahřívaného tabáku,“ vysvětluje doktorka Kamila Zvolská z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Pokud jde o riziko závislosti, sáčky ji mohou způsobit, záleží na rychlosti vstřebání nikotinu. Podstatné je, že žádná forma nikotinu není vhodná pro nekuřáky včetně dětí,“ dodává doktorka Zvolská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...