Portugalské sucho je nejhorší za posledních 1200 let. Trpí víno i olivy

Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.

Azorská tlaková výše je oblast vysokého tlaku, která se otáčí ve směru hodinových ručiček nad částí severního Atlantiku. Má zásadní vliv na počasí a dlouhodobé klimatické trendy v západní Evropě – někdy se jí proto říká „kuchyně evropského počasí“.

V nové studii, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, vědci ze Spojených států zjistili, že se tento systém vysokého tlaku „v minulém století dramaticky změnil a že tyto změny v severoatlantickém klimatu jsou v posledním tisíciletí bezprecedentní“.

Na základě simulací klimatických modelů za posledních 1200 let studie zjistila, že tento systém vysokého tlaku se začal zvětšovat a pokrývat větší území přibližně před 200 lety – tedy v době, kdy se začalo zvyšovat znečištění skleníkovými plyny způsobené lidskou činností.

Ještě výrazněji se pak Azorská tlaková výše rozšířila ve 20. století – kopírovala přitom zesilování globálního oteplování.

Důsledky jsou zjevné

Autoři se zaměřili na důkazy o množství srážek, které se po stovky let zachovaly v portugalských stalagmitech. Zjistili, že s rozšiřováním Azorské tlakové výše se zimy v západním Středomoří stávaly suššími.

Studie cituje prognózy, podle nichž by se úroveň srážek mohl do konce tohoto století snížit o dalších 10 až 20 procent, což by podle autorů způsobilo, že by se zemědělství na Pyrenejském poloostrově stalo „jedním z nejzranitelnějších v Evropě“.

Upozorňují, že Azorská výše se bude v průběhu 21. století s rostoucí hladinou skleníkových plynů dále rozšiřovat, což povede ke zvýšení rizika sucha na Pyrenejském poloostrově a ohrožení klíčových plodin.

„Naše zjištění mají důležité důsledky pro předpokládané změny hydroklimatu západního Středomoří v průběhu 21. století,“ uvedli autoři.

Usychající vinná réva

Podle studie působí Azorská výše jako „strážce“ srážek v Evropě, kam v letních měsících klesá suchý vzduch, který způsobuje horké a suché podmínky ve velké části Portugalska, Španělska a západního Středomoří.

V chladném a vlhčím zimním období se tlaková výše zvětšuje a západní větry přinášejí déšť do vnitrozemí.

Tento zimní déšť je „životně důležitý“ pro ekologické i hospodářské zdraví regionu, ale zejména v druhé polovině 20. století se jeho množství snižuje.

Předchozí výzkumy nedokázaly popsat vliv přirozené proměnlivosti na Azorskou výši. Autoři teď ale uvedli, že jejich zjištění ukazují, že její rozšíření během průmyslové éry souvisí s nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Studie citovaná v nejnovějším výzkumu odhaduje, že plocha vhodná pro pěstování vinné révy na Pyrenejském poloostrově by se mohla do roku 2050 zmenšit nejméně o čtvrtinu a potenciálně dokonce téměř úplně zmizet kvůli vážnému nedostatku vody.

Vědci současně v modelech ukázali, že do roku 2100 poklesne produkce oliv v oblastech jižního Španělska asi o třicet procent.

Vinaři hledají cesty, jak přežít

Vinaři už nyní hledají způsoby, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu, například přesunem vinic do vyšších nadmořských výšek a experimentováním s odrůdami odolnějšími vůči teplu.

V loňském roce zase vědci zjistili, že silné jarní mrazy, které zpustošily vinnou révu ve Francii, byly pravděpodobnější v důsledku změny klimatu, protože rostliny raší dříve, a jsou proto náchylnější k poškození.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.