Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Nahrávám video

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.

Americká sonda Viking 1, která se vydala na cestu do vesmíru z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 20. srpna 1975, dokázala jako první lidský výtvor přistát na Marsu. Na povrch rudé planety dosedla v červenci 1976 a spolu se sondou Viking 2, jež přistála tamtéž o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos. Nenašla tam ale žádné známky po životě, jak tehdy vědci doufali.

Viking 1 na Marsu přistál 20. července, operoval tam ale až do 13. listopadu 1982, čímž vytvořil rekord, který překonalo až v květnu 2010 vozítko Opportunity. To bylo navrženo tak, aby ujelo tisíc metrů a pracovalo 90 marsovských dnů (solů; jsou asi o tři procenta delší než den na Zemi). Nakonec ale sonda fungovala téměř 15 let a ujela 45 kilometrů. Na základě údajů Opportunity se mimo jiné prokázalo, že na Marsu bylo v minulosti dostatečné množství vody pro výskyt života, ani toto vozítko ale nenašlo přímý důkaz o přítomnosti živých organismů.

Snímek povrchu Marsu pořízený Vikingem 1 krátce po přistání
Zdroj: NASA JPL

Sonda Viking 1, která působila na marsovské pláni Chryse Planitia více než šest let, odebrala první vzorek půdy z Marsu pomocí svého robotického ramene a speciální biologické laboratoře. I když nenašla žádné stopy života, pomohla tato sonda lépe charakterizovat Mars jako chladnou planetu s vulkanickou půdou, řídkou a suchou atmosférou složenou z oxidu uhličitého a s výraznými důkazy o dávných říčních korytech a rozsáhlých povodních.

Dobývání Marsu

První pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly už na přelomu 50. a 60. let minulého století. Sovětské sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale v říjnu 1960 nedostaly ani za hranice zemské atmosféry. Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – byla to zároveň první sonda na oběžné dráze jiné planety.

Přistávací modul Viking 1
Zdroj: NASA JPL

Američané byli v prvenství na rudé planetě téměř překonáni. O přistání se totiž stejně intenzivně snažil i Sovětský svaz. A na povrch Marsu se opravdu dostal jako první: v listopadu roku 1971 tam totiž dopadl sovětský Mars 2 – ale kontakt s ním se nepodařilo navázat. Jen pár sekund pak trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.

Prvním úspěšným přistavším strojem na této planetě se kvůli sovětským neúspěchům stal právě až Viking 1. Sondy ke čtvrté planetě Sluneční soustavy dlouho dokázali dostat jen Američané a Sověti, respektive Rusové, v tomto století se to ale změnilo. Své aparáty k Marsu nebo dokonce na něj dostaly EU, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích v Česku

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 9 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 23 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.