První očkování na nový koronavirus se začne testovat na lidech

Společnost Moderna Therapeutic z Cambridge odeslala k testům první várku vakcíny proti nemoci COVID-19. Látka vznikla jen 42 dní poté, co se v Číně podařilo popsat geny viru SARS-CoV2. První dávky vakcíny byly poslány do amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) v Bethesdě.

V NIAIDu se již nyní rozjíždějí přípravy na to, aby se nejdříve od dubna mohly tyto vakcíny začít testovat i na lidech.

Rychlý vznik vakcíny umožnilo využití relativně nové genetické metody, která nepotřebuje velké množství viru. Místo toho využívá takzvanou mRNA, což je genetický materiál, který vytváří proteiny. Části viru dokáže vytvořit přímo v těle očkovaného, což celý proces oproti minulosti výrazně zkracuje.

Kdy bude očkování?

Testy vakcíny na lidech mohou trvat řadu měsíců, většina expertů se proto domnívá, že použitelné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná společnost Moderna Therapeutic doufá v léto 2021.

Na vakcíně pracuje i několik dalších soukromých společností, úspěch ohlásila také firma Inovio, její akcie v reakci na to téměř zdvojnásobily hodnotu. Další nadějné vakcíny vyvíjejí například i společnosti CureVac nebo Novavax. Paralelní výzkum probíhá také na půdě akademických institucí.

Rychlost výzkumu vakcín se v posledních letech výrazně zlepšila také díky mezinárodní spolupráci. Roku 2017 vznikla v Norsku organizace Coalition for Epidemic Preparedness (CEPI), která financuje a koordinuje výzkum nových přípravků. Organizaci založily vlády Norska a Indie, britská charita Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Právě finance od ní pomáhají menším biotechnickým společnostem, jako je třeba Inovio, aby pracovaly co nejrychleji a nejúčinněji.

Testuje se první lék

V USA se ve stejné instituci začal testovat také další přípravek, který by mohl proti novému koronaviru pomoci. Jedná se o lék remdesivir, který byl původně vyvinutý proti ebole a jehož vývoj vede český vědec Tomáš Cihlář.

Test tohoto potenciálně slibného léku probíhá na Nebraské univerzitě zatím na jednom dobrovolníkovi. Jedná se o jednoho z amerických cestujících z lodi Diamond Princess. Vědci předpokládají, že se do klinického testu zapojí i další pacienti, kteří byli hospitalizováni kvůli novému koronaviru se závažnějšími problémy.

Dosavadní výsledky remdesiviru byly nadějné, testy ovšem probíhaly pouze na zvířatech a na koronavirech, které způsobují SARS a MERS. Ty jsou sice geneticky velmi blízké současné nebezpečné formě, v řadě znaků se ale liší. Látka by však měla útočit na části, které mají všechny koronaviry společné.

Dobrovolníci, kteří se do testování zapojí, budou náhodně dostávat buď tento přípravek, anebo placebo, a to po dobu deseti dní. Poté jim budou provedeny krevní testy a lékaři jim budou odebírat vzorky z nosní sliznice, aby zjistili, jaké množství viru je v jejich tělech.

Podle zpravodajského serveru Time by mělo stačit, aby lék projevil alespoň částečnou schopnost potlačovat růst množství virů v organismu. Výrobce remdesiviru, americká společnost Gilead, upozorňuje, že přípravek je navržen tak, aby virus nebyl schopný se dlouhodobě přizpůsobovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...