První očkování na nový koronavirus se začne testovat na lidech

Společnost Moderna Therapeutic z Cambridge odeslala k testům první várku vakcíny proti nemoci COVID-19. Látka vznikla jen 42 dní poté, co se v Číně podařilo popsat geny viru SARS-CoV2. První dávky vakcíny byly poslány do amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) v Bethesdě.

V NIAIDu se již nyní rozjíždějí přípravy na to, aby se nejdříve od dubna mohly tyto vakcíny začít testovat i na lidech.

Rychlý vznik vakcíny umožnilo využití relativně nové genetické metody, která nepotřebuje velké množství viru. Místo toho využívá takzvanou mRNA, což je genetický materiál, který vytváří proteiny. Části viru dokáže vytvořit přímo v těle očkovaného, což celý proces oproti minulosti výrazně zkracuje.

Kdy bude očkování?

Testy vakcíny na lidech mohou trvat řadu měsíců, většina expertů se proto domnívá, že použitelné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná společnost Moderna Therapeutic doufá v léto 2021.

Na vakcíně pracuje i několik dalších soukromých společností, úspěch ohlásila také firma Inovio, její akcie v reakci na to téměř zdvojnásobily hodnotu. Další nadějné vakcíny vyvíjejí například i společnosti CureVac nebo Novavax. Paralelní výzkum probíhá také na půdě akademických institucí.

Rychlost výzkumu vakcín se v posledních letech výrazně zlepšila také díky mezinárodní spolupráci. Roku 2017 vznikla v Norsku organizace Coalition for Epidemic Preparedness (CEPI), která financuje a koordinuje výzkum nových přípravků. Organizaci založily vlády Norska a Indie, britská charita Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Právě finance od ní pomáhají menším biotechnickým společnostem, jako je třeba Inovio, aby pracovaly co nejrychleji a nejúčinněji.

Testuje se první lék

V USA se ve stejné instituci začal testovat také další přípravek, který by mohl proti novému koronaviru pomoci. Jedná se o lék remdesivir, který byl původně vyvinutý proti ebole a jehož vývoj vede český vědec Tomáš Cihlář.

Test tohoto potenciálně slibného léku probíhá na Nebraské univerzitě zatím na jednom dobrovolníkovi. Jedná se o jednoho z amerických cestujících z lodi Diamond Princess. Vědci předpokládají, že se do klinického testu zapojí i další pacienti, kteří byli hospitalizováni kvůli novému koronaviru se závažnějšími problémy.

Dosavadní výsledky remdesiviru byly nadějné, testy ovšem probíhaly pouze na zvířatech a na koronavirech, které způsobují SARS a MERS. Ty jsou sice geneticky velmi blízké současné nebezpečné formě, v řadě znaků se ale liší. Látka by však měla útočit na části, které mají všechny koronaviry společné.

Dobrovolníci, kteří se do testování zapojí, budou náhodně dostávat buď tento přípravek, anebo placebo, a to po dobu deseti dní. Poté jim budou provedeny krevní testy a lékaři jim budou odebírat vzorky z nosní sliznice, aby zjistili, jaké množství viru je v jejich tělech.

Podle zpravodajského serveru Time by mělo stačit, aby lék projevil alespoň částečnou schopnost potlačovat růst množství virů v organismu. Výrobce remdesiviru, americká společnost Gilead, upozorňuje, že přípravek je navržen tak, aby virus nebyl schopný se dlouhodobě přizpůsobovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.