Ptačí chřipka se poprvé přenesla na delfína. Experti se obávají dalších mezidruhových skoků

Ptačí chřipka, která v Česku napadá chovy hospodářsky důležitých ptáků, se dokázala přenést už i na kytovce. Dvě země informovaly o mrtvých zvířatech, v nichž byly při pitvě objeveny záněty mozků a stopy viru H5N1.

Na jaře našli místní na Floridě v jednom z místních kanálů mrtvého delfína. Protože se to nestává tak často, vědci provedli pitvu a analyzovali příčinu jeho úmrtí. Tento týden oznámili, že mořský savec byl infikovaný vysoce nakažlivým kmenem ptačí chřipky H5N1.

Před týdnem přitom něco podobného popsali experti ze Švédska, kde se stejnou nemocí nakazila sviňucha, menší příbuzný delfínů.

Obě zvířata byla napadená stejným druhem ptačí chřipky, který se objevuje v Evropě i Americe, v Česku je zodpovědný za masivní nucené likvidace celých chovů drůbeže. Už delší dobu se ví, že tento virus je schopný nakazit široké spektrum zvířat, tentokrát je to ale poprvé, co se prokázalo, že ohroženi jsou i kytovci.

  • Ministerstvo zemědělství od roku 2007 do roku 2022 vyplatilo přes 292 milionů korun na kompenzacích chovatelům drůbeže, kteří museli likvidovat zvířata ve svých chovech kvůli ptačí chřipce. Nákaza se v Česku poprvé objevila před patnácti lety v Tisové na Orlickoústecku. Dodnes muselo být utraceno více než 600 tisíc kusů drůbeže.

V případě floridského delfína se jednalo o mladého samce, který uvízl v sítích u pobřeží, a než dorazili záchranáři, zahynul. Neexistovalo žádné podezření na ptačí chřipku, proto se na analýzu moc netlačilo, když ale její výsledky přišly, byly znepokojivé.

Delfín měl totiž záněty v mozku a okolních tkáních, něco podobného přitom už dříve vědci viděli u lišek nakažených H5N1. A stejné záněty měla i zmiňovaná sviňucha.

Další detailnější rozbory pak našly stopy viru i v plicích mrtvého kytovce a odhalily, že mozková tkáň byla napadená opravdu intenzivně. Na zbytek otázek – jestli mohl virus za delfínovu smrt nebo jak se nakazil – ale zatím věda odpovědi nemá.

Podle všeho došlo k nákaze, když si zvědavý tvor hrál s mrtvým nebo umírajícím infikovaným ptákem, který spadl do moře. Že by došlo k nákaze mezi delfíny je zatím nepravděpodobné, protože se nepodařilo najít žádné stopy po tom, že by se jim už virus začal přizpůsobovat.

Obava z mutací

Podle virologa Richarda Webbyho z Tennessee jde zatím jen o izolované případy, takže není možné z nich odhadovat, jak moc se bude virus mezi delfíny, sviňuchami nebo velrybami šířit. Je ale prakticky jisté, že případů bude již nyní mnohem více. Důkazem je podle něj zejména to, jak daleko od sebe byla obě zvířata nalezená.

Monitorování zdravotního stavu mezi mořskými savci je navíc velmi složité. Pokud by se mezi nimi virus ve větší míře šířil, pak by se na to přišlo zřejmě až v době, kdy by začala častěji umírat.

Opravdovou hrozbou je, že se virus začne šířit mezi divoce žijícími zvířaty, přičemž se jim začne mutacemi přizpůsobovat. Tím by mohl nabrat vlastnosti, které mu umožní nakazit i další druhy zvířat, včetně těch hospodářských, případně se stane nakažlivějším, smrtelnějším či schopným snadněji infikovat lidi.

Učenlivý virus

H5N1 je patogen, který se umí velmi dobře šířit napříč nejrůznějšími druhy, těch ptačích už napadl stovku. A právě zřejmě od nich se pak dostává k savcům, kteří se s nimi setkávají. Logicky se jedná nejčastěji o predátory a mrchožrouty, letos na jaře se vyskytl v USA u lišek, rysů, skunků a několika dalších druhů.

Nakazil i mořské tvory. V Maine byl nedávno prokázán rovnou u dvou druhů tuleňů. Vědci si ale nejsou zatím jistí tím, jak moc je pro ně nebezpečný.

Riziko nákazy pro člověka zatím zůstává nízké. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí způsobila ve Spojených státech tato verze viru pouze jednu zdokumentovanou nákazu člověka. Jednalo se o muže, který byl v denním styku s drůbeží, takže byl patogenu vystavený mnohem delší dobu než drtivá většina lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.