Ranní káva pomáhá srdci víc než její celodenní popíjení, ukázal rozsáhlý výzkum

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

„Dosavadní výzkumy naznačují, že pití kávy nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Naopak to vypadá, že snižuje riziko některých chronických onemocnění, například cukrovky 2. typu. Vzhledem k účinkům, které má kofein na naše tělo, jsme chtěli zjistit, jestli má denní doba, kdy pijete kávu, nějaký vliv na zdraví srdce,“ načrtli autoři nové práce.

Vědci z Tulane University v New Orleans pro tento výzkum analyzovali data o 40 725 dospělých lidech. Využili detailní údaje o osobách, které se v letech 1999 až 2018 účastnily amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES). V něm dostávali mimo jiné otázky na to, jaké potraviny a nápoje pravidelně konzumují – a to včetně kávy. Podskupina o 1463 lidech pak vyplnila detailní dotazník, v němž zkoumaní popsali, co a kdy přesně pijí a jí.

Pak experti tato data porovnali s další databází, která ukazovala, kolik lidí z výše popsaného vzorku zemřelo do deseti let a také, co bylo příčinou úmrtí.

Ti, kteří pijí kávu

Výsledky ukázaly, že asi polovina lidí vůbec kávu nepila. Zbytek se dělil na dvě skupiny, jejichž chování se lišilo. Přibližně 36 procent jich pilo kávu ráno nebo před polednem, šestnáct procent si černý nápoj užívalo po celý den, tedy nejen ráno, ale i po obědě, a dokonce i večer.

V porovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli vychutnávači ranní kávy o šestnáct procent nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Nic takového se ale nezjistilo u těch, kdo kávu pili po celý den. U nich nedošlo k významnějšímu snížení rizika.

Ranní konzumenti kávy profitovali z nižšího rizika bez ohledu na to, jestli pili mírně nebo často. Hranicí mezi těmito dvěma skupinami byly tři šálky kávy.

Velké proč

„Jedná se o první studii, která testuje vzorce načasování pití kávy a zdravotní výsledky. Naše výsledky naznačují, že není důležité jenom to, jestli pijete kávu anebo kolik jí pijete. Důležitá je i doba během dne, kdy kávu pijete. V našich výživových doporučeních obvykle nedáváme rady ohledně načasování, ale možná bychom na to měli v budoucnu myslet,“ zvažují autoři.

A samozřejmě se věnují i tomu, co asi každého zajímá nejvíc: jak je něco takového možné, proč se liší dopady kávy vypité ráno a večer. „Tato studie nám neříká, proč pití kávy ráno snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ přiznávají vědci. Možným vysvětlením podle nich je, že konzumace kávy odpoledne nebo večer může narušit takzvaný cirkadiánní rytmus a hladiny hormonů, jako je melatonin.

Jde o jakési biologické hodiny člověka, které mají přibližně čtyřiadvacetihodinový rytmus. Cirkadiánní rytmy říkají tělu, co má kdy dělat. Určují, kdy je člověk připravený na studium, cvičení nebo spaní, radí mu, aby si odpočinul.

To následně vede ke změnám kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je zánět a krevní tlak, což vyvažuje pozitivní účinky kávy, které se projevují ráno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...