Saharský prach se do Evropy dostává pravidelně a o víkendu přiletí znovu. Nahrává mu změna klimatu

Informace o prachu, který přilétá do střední Evropy ze severní Afriky, jsou stále častější. Saharský písek sice není nic nového a na naše území dopadal vždy, ale těchto epizod může v budoucnu přibývat.

Během velikonočního víkendu zažila Česká republika situaci s masivním výskytem saharského prachu. Tentokrát se k nám nedostával jen ve vyšších hladinách atmosféry, jak bývá obvyklé, ale díky vhodným podmínkám v atmosféře byly zvýšené koncentrace i u zemského povrchu. Dokonce natolik, že kvůli nim byla na mnoha místech Česka vyhlášena smogová situace.

Když má vzduch zákal

Došlo také k omezení dohlednosti, která o víkendu často klesala pod 10 kilometrů, což je stav, který meteorologové označují jako zákal. V oblastech bližších Sahaře, například na Kanárských ostrovech, nejsou výjimkou i dohlednosti pod jeden kilometr s možným omezením letecké dopravy.

Více prachu ve vzduchu navíc znamená méně energie, které od slunce dopadá na zemský povrch. To vede i k určitému snížení denních maxim, na druhé straně v nočních hodinách prach ve vzduchu částečně zmírňuje ochlazování, minima jsou proto mírně vyšší. Prachové částice ve vzduchu za dostatečné vlhkosti fungují jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří oblačné částice – takto vzniklá oblačnost je často poměrně hustá, takže i přes svou výšku obvykle nad pěti kilometry významně omezuje sluneční paprsky a ohřívání vzduchu přes den a vede k dalšímu snížení denních teplot.

Mimochodem právě popsané efekty vedou také ke snížení výkonů solárních panelů, v závislosti na sezoně a výšce slunce nad obzorem i o desítky procent. V zimním období, zejména na horách, se saharský prach usazuje na sněhu a ledovcích, čímž snižuje jejich albedo, tedy schopnost odrážet dopadající sluneční záření. To následně vede k intenzivnějšímu ohřívání a rychlejšímu tání sněhu a ledovců.

Pravidelný jev posilují klimatické změny

I když poslední přísun prachu vyvolal značnou mediální odezvu – především kvůli své intenzitě i délce trvání, saharský prach a písek není v atmosféře nad Českem nic neobvyklého, do střední Evropy se dostává zpravidla několikrát ročně. A děje se to tisíce let, existují například studie, které našly tento prach ve dva tisíce let starých ledovcových jádrech.

Zmínky o saharském prachu se dají najít i ve sto let starých českých novinách. Například Národní listy informovaly 15. května 1901 o rudém saharském prachu, který padal na Itálii, Německo i naše země:

O saharském prachu v Národních listech
Zdroj: Digitální knihovna

Nicméně množství prachu a doba jeho setrvání nad Českem značně kolísá. Zásadním faktorem pro vznik takové situace je silný vítr v oblasti severní až severozápadní Sahary, který tam fouká typicky při výskytu tlakové níže nad jihozápadní Evropou zasahující nad severozápad až sever Afriky. Po přední straně takovéto oblasti nízkého tlaku vzduchu se pak do vzduchu vynesený prach dostává v závislosti na konkrétním směru a rychlosti větru někdy i hodně daleko od Sahary, ať už jde o střední, západní nebo dokonce severní Evropu.

Sobotní (30. 3. 2024) ranní snímek ukazuje rozsáhlou oblačnost (bílofialové odstíny), k jejímuž vzniku přispěl saharaský prach a písek nad Českem a také nad východní Francií. Ta vedla k určitému snížení sobotních maxim oproti očekávání
Zdroj: ČHMÚ

V posledních letech se hodně diskutuje i otázka změny klimatu a jejího vlivu na epizody se saharským prachem v Evropě. Podle některých studií se jejich výskyt skutečně zvyšuje, zejména pak v zimním období. To může souviset jak se změnou charakteru cirkulace nad Evropou a severní Afrikou, tak i s častějším výskytem sucha v severních a severozápadních oblastech Sahary.

Aktuálně například země Maghrebu zažívají výrazné sucho. A podle klimatických projekcí bude sucho v těchto částech Afriky v budoucnu stále častějším jevem a jeho intenzita by měla stoupat. To ale pak znamená potenciálně více prachu a písku, který při vhodné povětrnostní situaci může být vynesen do vzduchu a přenesen třeba až k nám do střední Evropy. Na druhé straně je otázka, jak se bude měnit výskyt právě těchto vhodných povětrnostních situací.

Saharský prach přijde znovu

Z mnoha důvodů je užitečné co nejpřesněji předpovídat výskyt situací se saharským prachem v Evropě. V tomto ohledu dnes máme k dispozici už poměrně dobré modely, které jsou schopny simulovat vývoj a přesun prachových oblaků s vysokou úspěšností, včetně množství prachu v atmosféře.

Na druhé straně, dopady na počasí, tedy zejména nepřímý efekt přes podporu vzniku husté vysoké oblačnosti vedoucí k chladnějším dnům, současné modely až na výjimky běžně neumějí. To byl ostatně také problém předpovědí uplynulého víkendu, i když dosažená maxima se oproti očekávaným většinou lišila jen o jeden až tři stupně.

Problém neúspěšných předpovědí spočívá ve vstupních datech. Ta pracují s průměrným (z klimatologického pohledu) množstvím prachu v dané oblasti a dané sezoně, zatímco při výskytu saharského prachu je situace výrazně odlišná. Nicméně i na tomto poli se rýsuje naděje na zlepšení předpovědí. I u operativně provozovaných modelů se testuje využití aktuálních dat o množství prachových částic ve vzduchu.

Předpověď množství aerosolů na neděli 7. 4. 2024 2:00 pomocí parametru optické tloušťky aerosolů – čím vyšší hodnota, tím větší je zeslabení slunečních paprsků vlivem prachových částic
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Během nadcházejícího víkendu čeká Česko vlna mimořádně teplého počasí – opět se k nám dostane velmi teplý vzduch od jihu až jihozápadu. S teplým vzduchem pronikne nad kontinent opět saharský prach, tentokrát by ale jeho hlavní proud měl směřovat nad Německo a západ kontinentu – nicméně na konkrétní detaily je v tuto chvíli ještě brzy a není vyloučeno ani jeho částečně proniknutí nad Česko. Podobná situace jako minulý víkend by se ale opakovat neměla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...