Saharu čekají mohutné deště. Meteorolog vysvětluje příčiny

Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Příčinou suchého počasí je dominující role pásu vysokého tlaku vzduchu, který se nad Saharou rozprostírá prakticky po celý rok. V této oblasti tlakové výše pak vlivem dynamiky atmosféry vznikají sestupné pohyby, které vysušují vzduch a zabraňují vzniku oblačnosti a srážek. Sahara ale nebyla pouští vždycky, vlivem kombinace různých faktorů se před více než šesti tisíci lety jednalo o region podstatně deštivější – s jezery, řekami a bujnou vegetací.

V současnosti ale zhruba polovina pouště obdrží za rok méně než pětadvacet litrů vody na metr čtvereční. Jižní části pouště občas ovlivní intertropická zóna konvergence (jde o pásmo bouřkové činnosti, které se přesouvá během roku v rámci tropického pásma z jižní polokoule na severní a zpět), která tam přinese více vody. Nicméně situace, že by srážky zasáhly většinu Sahary v rámci krátké doby několika týdnů, je něco, co se stává maximálně jednou za několik let nebo i dekádu.

Očekávané množství srážek za týden do úterý 10. září
Zdroj: tropicaltidbits.com

Teplá moře ovlivňují oblohu nad pouští

A právě tato situace nyní nastává. Zejména západní a centrální části Sahary mají v následujících dnech zasáhnout (a částečně už zasáhly) četnější srážky s úhrny místy překračujícími hranici pětadvacet milimetrů, výjimečně i padesát milimetrů. Místy tak může za deset až čtrnáct dnů spadnout tolik vody, co jindy spadne za několik let.

Nad centrálními oblastmi Sahary se nyní v atmosféře navíc nachází více než pětinásobné množství srážkové vody ve srovnání s dlouhodobým normálem. Ta sice zpravidla celá nezkondenzuje a nevypadne ve formě deště na zem, jde ale o situaci zcela mimořádnou – podle některých údajů je pravděpodobnost výskytu takového množství vody v atmosféře nad Saharou jednou za několik stovek let. A podle některých modelů by mohlo v následujících týdnech spadnout i kolem pěti set procent obvyklého normálu, který je ale samozřejmě sám o sobě velmi malý.

Očekávaná odchylka srážek za 45denní období do 13. října 2024
Zdroj: weathermodels.com

Co je příčinou vzniku této vskutku výjimečné situace? Na jedné straně nezvykle severní poloha takzvané intertropické zóny konvergence. S ní spojené bouřkové systémy proto vznikají a putují severněji než obvykle a přinášejí více srážek do jindy vyprahlých oblastí v jižní polovině Sahary, zejména pásma Sahelu. Tento posun je podle loni zveřejněné studie spojený s vlivem nadprůměrně teplé vody v Atlantském oceánu a ve Středomoří – pokud se tyto faktory společně potkají, vede to k výraznějšímu posunu intertropické zóny na sever a následně vydatnějším srážkám.

Během letošního léta byly jak Atlantik, tak i Středozemní moře mimořádně teplé, s odchylkami plus dva až čtyři stupně, v případě Středozemního moře lokálně dokonce až kolem plus pěti stupňů Celsia. Ačkoliv je vliv nadprůměrně teplé vody největší v zemích Sahelu, i v ostatních částech Sahary může být poměrně významný.

Odchylka teploty vody na konci srpna ukazuje výrazně teplejší vodu v obou významných oblastech – Atlantiku i Středomoří
Zdroj: severe-weather.eu

Možné globální dopady

Pokud vyjdou současné předpoklady a předpovědi, dá se očekávat, že se letošní dešťová epizoda nad Saharou zapíše do historie jako nejintenzivnější od roku 1994. Ta tehdy zasáhla především západní oblasti pouště, kdežto v tomto roce by deště měly zkropit podstatně rozsáhlejší části Sahary.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že i když půjde v daném regionu o mimořádnou událost, nelze na většině území počítat s tím, že by to mělo vést ke vzniku významnějších povodní.

Historická reanalýza srážek v oblasti Sahary od roku 1970 (srovnání vůči průměru 1991–2020) ukazuje, že pouze v roce 1994 nastala významnější epizoda s kladnými odchylkami
Zdroj: severe-weather.eu

Přesto takto výrazná anomálie může znamenat potenciálně významnější narušení globálního chování atmosféry, které se může projevit v následujících týdnech a měsících. Na konkrétní dopady v jiných částech světa si ale zatím budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...