Slované ovládli východ Evropy mírumilovně. Česká studie určila jejich pravlast

Nahrávám video

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Mírumilovní poutníci s holubičí povahou, kteří hledali med a strdí, nebo barbarští obyvatelé bažin, kteří profitovali z obchodu s otroky? Jací byli první Slované, kteří se vydali na západ? A odkud vlastně vyšli – z Balkánu, od Kaspického moře, anebo z území dnešní Ukrajiny?

Spory o původ Slovanů se vedou desítky let, promlouvá do nich bohužel nejen věda, ale také ideologie, politika a někdy i propaganda. Významný posun v poznání původu našich předků teď přinesla nová studie, která ve středu 3. září vyšla v odborném časopise Nature. A další data dodala studie publikovaná v časopise Genome Biology.

Vědci z Masarykovy univerzity (MU) v nich díky novým analýzám DNA starověkých kostí odhalili, jak slovanská migrace proměnila střední a východní Evropu a jak v době stěhování národů Slované ovládali další a další místa – včetně současného českého území.

Nahrávám video

Jak Slované ovládli východní Evropu

Východ Evropy je v současné době osídlen převážně lidmi, kteří se označují za Slovany. Archeologické a historické důkazy ale jasně prokazují, že tam nebyli vždy. Před nimi zde žili Germáni, před nimi Keltové a ještě dříve spousta dalších kultur, které se dnes označují podle typických výrobků, které po nich zůstaly. A ještě než sem před asi čtyřiceti tisíci lety pronikli lidé moderního typu, stovky tisíc let zde vládli neandertálci. Uplynulých patnáct set let ale převládají Slované.

Rozšíření Slovanů z jejich pravlasti patří k nejvýznamnějším, ale přesto stále ne úplně pochopeným událostem evropských dějin. Věda zatím věděla, že od šestého století našeho letopočtu se ve východořímských i západoevropských pramenech objevují zprávy o slovanských skupinách, které osidlují rozsáhlá území – od Baltu po Balkán a od Labe až k Volze. Na rozdíl od lépe popsaných tažení Gótů, Langobardů či Hunů ale původ Slovanů zůstával dlouhou dobu opředen záhadami.

„Jedním z důvodů je, že první slovanské komunity po sobě zanechaly jen málo hmotných archeologických památek,“ vysvětluje jedna z hlavních autorek obou nových studií Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie Masarykovy univerzity a Institutu Maxe Plancka v Lipsku.

„Své mrtvé spalovali, stavěli pouze jednoduchá obydlí a vyráběli málo zdobenou keramiku. Nevznikalo nebo se nedochovalo písemnictví a záznamy přímo od Slovanů se tak objevují až po několika staletích od jejich údajného příchodu,“ vysvětluje vědkyně, jež v Lipsku spolupracuje se Svante Pääbem, který za objevy v oblasti lidské evoluce dostal roku 2022 Nobelovu cenu.

„Samotné označení Slované může být nejednoznačné, protože pochází z cizích pramenů, nikoli od nich samotných, a v pozdějších dobách bylo často zneužíváno za ideologickými účely. Otázky, odkud Slované přišli a jak dokázali zásadně proměnit kulturní a jazykovou mapu Evropy, tak zůstávaly bez odpovědi a byly předmětem řady diskusí,“ dodává Hofmanová.

Historici tak dlouhá desetiletí diskutovali o tom, jestli se slovanská kultura a jazyk šířily masovou migrací, násilně, postupnou „slovanizací“ místních obyvatel, nebo kombinací více procesů. Tato diskuse ale probíhala bez silných důkazů a vycházela hlavně z analýz několika málo dochovaných artefaktů a jazykových změn, přičemž ani jedna z těchto metod není úplně spolehlivá.

Díky moderním metodám, které vylepšil právě Pääbo, se teď ale otevřel pro archeology úplně nový pohled na lidské dějiny. Příběh čtou rovnou z DNA, genetické informace, která se dochovala v kostech našich předků.

Nový pohled na dějiny Slovanů

Studie, na které pracovali vědci z celé řady zemí, ale rozhodující zastoupení měli archeologové z Masarykovy univerzity, jako první přinesla komplexní pohled na starobylou DNA středověkých slovanských populací. Genetické analýzy více než pěti set lidských ostatků z prvního tisíciletí našeho letopočtu potvrdily, že migrace Slovanů byla značně rozsáhlá, rozmanitá a lišila se podle toho, kam Slované pronikali.

Genetická analýza prokázala, že od šestého století našeho letopočtu začala východoevropská populace Slovanů opravdu migrovat napříč střední a východní Evropou, což zásadně změnilo genetické složení těchto oblastí, včetně dnešního území Česka.

Důležité a nové je, že podle studie nešlo u Slovanů o dobyvačný model šíření. Místo armád a elitních struktur, které by násilně ovládaly slabší, budovali tito migranti z východu nové společnosti založené na rozšířených rodinách a velmi flexibilních komunitách, díky kterým dokázali snadno splynout s novým prostředím a jeho původními obyvateli.

Vlivná, ale nedoceněná kapitola

Nové studie nepřináší jen odpověď na otázku, jak vznikla jedna z největších jazykových skupin světa. Nabízí také nový pohled na to, proč byli Slované tak úspěšní. Bylo to zřejmě právě díky tomu, že neměnili jen elity, ale celé komunity. „Slované možná uspěli právě z toho důvodu, že se vyhýbali rigidním strukturám římského světa,“ nastiňuje vedoucí Ústavu archeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček, který je garantem více než čtyřletého projektu RES-HUM (Připraveni na budoucnost: Porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury), který se podílel na financování studií.

„Jejich jednoduchý životní styl a sociální pružnost jim umožnily prosperovat v dobách nestability. Nová genetická data potvrzují tento obraz – stejný původ, různé míry mísení s místními skupinami. Na severu se původní obyvatelstvo vytrácí, na jihu se spíše mísí. Tato mozaika vysvětluje genetickou i kulturní různorodost dnešní Evropy,“ upřesňuje.

Slovanská expanze je podle vědců možná poslední velkou demografickou událostí, která trvale a zásadně změnila genetickou i jazykovou mapu Evropy. „Díky těmto novým výsledkům můžeme nahlédnout za hranice písemných pramenů a rekonstruovat skutečný rozsah slovanské migrace – jedné z nejvlivnějších, a přitom nejméně doceněných kapitol evropské minulosti,“ doplňuje Hofmanová.

Vědci měli pravdu

Tato studie je zajímavá ještě jedním výsledkem: velmi dobře potvrzuje to, k čemu se čeští historici a archeologové dobrali pomocí „pouhých“ vykopávek a hypotézami. Tedy že také genetické stopy ukazují na původ Slovanů v oblasti mezi jižním Běloruskem a střední Ukrajinou.

Pokud se vědci pokoušejí určit pravlast Slovanů přesně, narážejí na nedostatek hmotných důkazů. Nejčastěji se hovoří konkrétně o oblasti takzvaného Polesí a Pripjaťských bažin. Jde o místo, které se proslavilo hlavně kvůli Černobylské elektrárně, která tam stojí.

Argumentů je více – od archeologických po jazykové. Lingvisté totiž zjistili, že ve starých slovanských jazycích existuje velké množství slov spojených právě s prostředím bažin, rašelinišť, mokřadů a říčních břehů. Naopak obsahují jen málo pojmů spojených například s mořem nebo horami.

Tato oblast byla sice relativně chudá, ale současně bezpečná. Byla tedy vhodná pro uchování staršího etnického jádra, z něhož se později Slované rozšířili do střední, východní i jihovýchodní Evropy.

Přesněji to lze určit jen velmi špatně, právě kvůli výše popsanému nedostatku přímých důkazů z těchto oblastí. Genetická data přinášejí první konkrétní vodítka – nejpravděpodobnější je původ Slovanů mezi Dněstrem a Donem.

„Původ populace je v severní Ukrajině, na pomezí Běloruska, což je to místo, které bylo odhadované podle některých teorií. Ale vyvrátili jsme archeologické teorie, které mluvily o původu v západním Polsku,“ uvedla pro Českou televizi Hofmanová. Doplnila, že výzkum současně potvrdil další velmi důležitou věc: že lidé Velké Moravy byli v příbuzenském vztahu s těmito původními migranty.

Regionální pestrost

Od šestého století nastaly rozsáhlé migrace této východoevropské populace napříč střední a východní Evropou, což zásadně změnilo genetické složení regionů jako východní Německo a Polsko. V různých oblastech ale průběh změn vypadal odlišně.

Například ve východním Německu vznikaly rozsáhlé rodové linie, které kontrastovaly s malými rodinami dřívějšího období. Naproti tomu v Chorvatsku slovanští migranti více splývají s původními obyvateli a společenská struktura se měnila jen mírně. Tato regionální pestrost podle autorů studie ukazuje, že šíření Slovanů nebylo jednotným procesem, ale mozaikou, jak se přizpůsobovali místním podmínkám.

„Slovanská expanze nebyla jedním homogenním pohybem, ale souborem různých migračních příběhů – a neexistovala jediná ‚slovanská identita‘. Zásadně – v genetických datech není žádný důkaz o majoritní migraci jednoho pohlaví: migrovaly celé rodiny (muži i ženy) a společně utvářely nové společnosti. Budoucí výzkum ukáže, jak se takové jednotlivé komunity dále přizpůsobovaly, integrovaly nebo zcela proměnily v důsledku migrace i vlastního vývoje,“ dodává Hofmanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...