Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
Předchozí krize a reakce na ně spíše otřásly důvěrou lidí ve vlády, občanské svobody a demokratické normy, upozornil mezinárodní panel pověřený posouzením stavu globální připravenosti na zdravotní krize a pandemie. Nová pandemie by tak zasáhla svět, který je rozdělenější, zadluženější a neschopnější chránit své obyvatele než před zhruba deseti lety, uvádí zpráva Rady pro monitorování globální připravenosti (GPMB).
„Důvěra slábne: mezi vládami a občany, mezi zeměmi, v multilaterálních organizacích a v ekonomice,“ pokračuje zpráva. „Na světlo vycházejí hluboce zakořeněné nerovnosti: v přístupu k informacím, ve znalostech, financích a protiopatřeních, od osobních ochranných prostředků až po vakcíny zachraňující životy,“ upozornili členové GPMB.
„Geopolitická fragmentace, omezení prostoru pro občanskou společnost a komerční egoismus podkopávají kolektivní akci,“ soudí odborníci.
Covidová pandemie jako signál
Zpráva se opakovaně věnuje covidové pandemii. Ta podle expertů byla jasným signálem, že svět není na podobné situace připravený. A to přes úžasný pokrok v technologiích.
„Toto desetiletí bylo poznamenáno sérií krizí v oblasti veřejného zdraví, zejména pandemií covidu-19, která vyvolala nejsmrtelnější pandemii od roku 1918, nejprudší globální ekonomický pokles od Velké hospodářské krize a nejzásadnější narušení od druhé světové války. Covid-19 nebyl ojedinělou událostí, ale výsledkem konvergujících globálních trendů, které vedou ke zvýšenému riziku pandemie, včetně klimatických změn, narušení ekosystémů, zvýšené mobility a ozbrojených konfliktů,“ konstatuje zpráva.
Svět se podle ní z pandemie příliš nepoučil – zejména proto, že mu na to mnohde chybí zdroje. „Mnohé společnosti vyšly z velkých zdravotních krizí chudší, s většími nerovnostmi a rozdělenější. To je obzvláště znepokojivé, protože předchozí analýzy Rady právě tyto faktory označily za klíčové příčiny pandemického rizika, čímž vzniká začarovaný kruh, v němž křehkost společnosti po krizi přispívá k eskalaci pandemické hrozby,“ dodává report.
Řešení je ve spravedlnosti a rovnosti
Panel uvedl, že situace není neřešitelná. „Je možné obnovit komplexní důvěru a vytvořit udržitelnou spravedlnost pro všechny,“ konstatuje a přináší i návrhy na konkrétní řešení. Jedním z nich je nezávislé a současně rozsáhlé monitorování epidemických a pandemických rizik. Tedy systém, který bude důvěryhodný, a nebude se tak opakovat situace pandemie covidu, kdy z Číny přicházely hlavně zpočátku protikladné a chaotické informace, jež způsobily vlnu nedůvěry vůči Pekingu, WHO i lékařům.
Současně je základem budoucích opatření rovnost. WHO doporučuje „systém, který zaručí rovný přístup všem lidem na celém světě ke všemu, co chrání před nákazami, a který zajistí více finančních prostředků pro pandemický fond zřízený za účelem posílení globálních kapacit pro prevenci, připravenost a reakci na pandemie.“
Může to znít jako mnoho frází, ale autoři zprávy tím míří k současné epidemii eboly v Kongu a Ugandě. I když budou bohaté země investovat do vlastní zdravotní bezpečnosti sebevíc, ale budou ignorovat chudé země, riziko vzniku nové pandemie tím nijak nesníží. Tyto nemoci totiž z přírody přeskakují na člověka právě v chudších zemích – a když tam dostanou šanci proniknout mezi dostatek lidí, dá se jen špatně zastavit další šíření.
Cílem WHO v Kongu a Ugandě je uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo však podle organizace zatím nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti. Nebezpečí rozšíření do Evropy experti považují za nízké.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí při otevření Světového zdravotnického shromáždění před nebezpečími také varoval. „Žijeme v těžkých, nebezpečných a štěpením utvářených časech,“ prohlásil podle agentury DPA.
Chybí globální shoda
Autoři letošní zprávy věří v technologický pokrok – pozitivně popisují vliv digitalizace a umělé inteligence, jež mohou pomoci zpracovávat rychle a kvalitně informace o nových patogenech, analyzovat je a sdílet s partnery po celém světě.
Rada pro monitorování globální připravenosti se schází od roku 2018 na popud WHO a Světové banky. Skládá se ze zástupců OSN a vlád a z odborníků.
Nejdůležitější původně plánovaný úkol konference WHO se nesplní, protože více než 190 členských států WHO nenalezlo shodu ohledně mechanismu PABS (Pathogen Access and Benefit Sharing). Ten má mimo jiné regulovat, jak budou země sdílející patogen, který se objevil na jejich území, kompenzovány, aby proti němu mohly být vyvinuty vakcíny a léky. Schválení tohoto systému je zároveň předpokladem pro to, aby vstoupila v platnost širší pandemická dohoda WHO. Zatím ani nezačala její ratifikace.
