Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.

Klíčovou roli v přežití syslů hraje tradiční hospodaření, zejména pastva a mozaikovitá zemědělská krajina. Jenže v současné době už dokonce ani chráněná území nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití syslích populací.

Vyplývá to z mezinárodní vědecké studie, na které se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Zkoušeli v ní popsat výskyt syslů v Bulharsku a důvody, proč se jejich počet stále – přes snahy ekologů – snižuje. Výsledky, který vyšly v odborném časopise European Journal of Wildlife Research, ukazují, že sysel je velmi intenzivně vázaný na konkrétní podobu krajiny a že tomuto zvířeti škodí v tomto ohledu jakékoliv změny.

Studie také uvádí, že tato zjištění mohou přispět k ochraně evropských stepních ekosystémů, které poskytují spoustu příležitostí nejen syslům, ale také spoustě dalších původních druhů evropské krajiny. Výzkum se sice věnoval Bulharsku, ale jeho závěry se dají přenést i na tuzemsko a mohou tak pomoci ochránit zbytky syslích populací u nás.

Kriticky ohrožený „krajan“

Sysel obecný v minulosti patřil k běžným obyvatelům evropských luk a pastvin, žije na našem území od doby, co ho začali měnit zemědělci – tedy nejméně sedm tisíc let. Dnes ale z mnoha oblastí mizí a patří mezi ohrožené druhy. V Česku je kriticky ohroženým a přísně chráněným druhem. Po drastickém úbytku ve druhé polovině 20. století dnes přežívá v několika izolovaných lokalitách, především na jižní Moravě a ve středních či severních Čechách – často na letištích, golfových hřištích či stepních stráních.

Sysel je přitom důležitou součástí stepních společenstev. Jeho nory využívají další živočichové a sám tvoří významnou část potravy řady ohrožených predátorů, například orla královského nebo raroha velkého. Vědci proto analyzovali více než tři tisíce lokalit výskytu z let 2004 až 2023 v rámci dlouhodobého monitoringu a výzkumných a ochranářských projektů v Bulharsku.

Ukázalo se, že sysli mají raději otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami a specifickými teplotními podmínkami. Naopak intenzivně obdělávané zemědělské plochy spíše opouštějí. „Výsledky ukazují, že sysel dokáže přežívat jak v nížinách, tak na horských pastvinách, pokud krajina nabízí vhodnou strukturu a dobře odvodněné půdy,“ přiblížila autorka studie Natália Martínková.

Výzkum zároveň upozorňuje na to, že jen zhruba šest procent nejvhodnějších biotopů se nachází v chráněných oblastech. „Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území. Právě v těchto lokalitách dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ doplnila Maria Kachamakovová z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 18 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 20 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 20 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 23 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.