Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.

Klíčovou roli v přežití syslů hraje tradiční hospodaření, zejména pastva a mozaikovitá zemědělská krajina. Jenže v současné době už dokonce ani chráněná území nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití syslích populací.

Vyplývá to z mezinárodní vědecké studie, na které se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Zkoušeli v ní popsat výskyt syslů v Bulharsku a důvody, proč se jejich počet stále – přes snahy ekologů – snižuje. Výsledky, který vyšly v odborném časopise European Journal of Wildlife Research, ukazují, že sysel je velmi intenzivně vázaný na konkrétní podobu krajiny a že tomuto zvířeti škodí v tomto ohledu jakékoliv změny.

Studie také uvádí, že tato zjištění mohou přispět k ochraně evropských stepních ekosystémů, které poskytují spoustu příležitostí nejen syslům, ale také spoustě dalších původních druhů evropské krajiny. Výzkum se sice věnoval Bulharsku, ale jeho závěry se dají přenést i na tuzemsko a mohou tak pomoci ochránit zbytky syslích populací u nás.

Kriticky ohrožený „krajan“

Sysel obecný v minulosti patřil k běžným obyvatelům evropských luk a pastvin, žije na našem území od doby, co ho začali měnit zemědělci – tedy nejméně sedm tisíc let. Dnes ale z mnoha oblastí mizí a patří mezi ohrožené druhy. V Česku je kriticky ohroženým a přísně chráněným druhem. Po drastickém úbytku ve druhé polovině 20. století dnes přežívá v několika izolovaných lokalitách, především na jižní Moravě a ve středních či severních Čechách – často na letištích, golfových hřištích či stepních stráních.

Sysel je přitom důležitou součástí stepních společenstev. Jeho nory využívají další živočichové a sám tvoří významnou část potravy řady ohrožených predátorů, například orla královského nebo raroha velkého. Vědci proto analyzovali více než tři tisíce lokalit výskytu z let 2004 až 2023 v rámci dlouhodobého monitoringu a výzkumných a ochranářských projektů v Bulharsku.

Ukázalo se, že sysli mají raději otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami a specifickými teplotními podmínkami. Naopak intenzivně obdělávané zemědělské plochy spíše opouštějí. „Výsledky ukazují, že sysel dokáže přežívat jak v nížinách, tak na horských pastvinách, pokud krajina nabízí vhodnou strukturu a dobře odvodněné půdy,“ přiblížila autorka studie Natália Martínková.

Výzkum zároveň upozorňuje na to, že jen zhruba šest procent nejvhodnějších biotopů se nachází v chráněných oblastech. „Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území. Právě v těchto lokalitách dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ doplnila Maria Kachamakovová z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...