Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.

Výzkum německých a dánských vědců zkoumal postoje více než tří tisíc Němců, což je sociologicky dostatečně velká skupina, aby byly výsledky reprezentativní. Zjišťoval postoje nejen ohledně ekologických změn, ale také vnímání dalších postojů, například kolem pandemie covidu-19. Tento průzkum přinesl důkazy, že dobře míněná, ale špatně navržená nařízení mohou způsobit, že i „zelení“ občané začnou obecně tento směr méně přijímat.

A to hlavně, když se vsadí na omezování. Autoři přicházejí s příkladem: opatření podporující uhlíkově neutrální chování, jako je zákaz automobilů ve městech, mohou vyvolat silné negativní reakce – dokonce i u lidí, kteří by se jinak sami dobrovolně rozhodli pro udržitelný životní styl.

Toto oslabení stávajících hodnot je podle autorů typickým příkladem toho, co se v psychologii a ekonomii nazývá „vytěsňovacím efektem“. Byl mnohokrát popsaný v řadě reálných situací a ví se, že na lidskou motivaci má značný dopad.

Nechuť člověka být kontrolován v tomto případě „vytěsňuje“ původní motivaci k ekologickému životnímu stylu – například k jízdě na kole, chůzi a využívání veřejné dopravy nebo k větší ohleduplnosti při vytápění či chlazení svého domova. „Tyto vytěsňovací efekty jsou natolik významné, že by se jimi měli zabývat tvůrci politik,“ tvrdí autoři studie.

(Ne)oblíbená opatření

Dalším klíčovým zjištěním, které autory překvapilo, byla o 52 procent vyšší negativní reakce na klimatická opatření než na opatření proti pandemii covidu-19. „V USA a dalších zemích jsme během pandemie zaznamenali neuvěřitelnou nepřátelskost vůči kontrolám, které bránily zavádění tolik potřebných veřejných opatření,“ připomněl v komentáři hlavní autor práce, ekonom Sam Bowles.

„Vypadá to, že v případě klimatu by to mohlo být ještě mnohem horší,“ dodal. „Věda a technologie potřebné k zajištění nízkouhlíkového způsobu života jsou téměř vyřešeny. Co zaostává, je sociální a behaviorální věda o účinných a politicky proveditelných klimatických opatřeních,“ zdůraznil.

Výsledky mohou znít pro příznivce environmentální politiky velmi negativně: protitlak ve společnosti je podle této studie tak silný, že na opatřeních neexistuje dostatečná shoda. Podle autorů se ale našly i body, které ukazují, kdy jsou lidé ochotnější opatření přijímat. Odpor vůči nařízením byl totiž menší u lidí, kteří měli pocit, že opatření jsou účinná, neomezují svobodu volby a nezasahují do soukromí a osobní integrity.

Jinými slovy, lidé reagují mnohem pozitivněji, pokud nemají pocit, že politika omezuje jejich svobodu. V Německu například z dotazníku vyplynul menší odpor k omezení krátkých letů oproti jiným zákazům, protože země má kvalitní alternativu, jež dokáže případná omezování kompenzovat.

Tedy zjednodušeně: zavádět zákazy, omezovat spotřebu nebo snižovat životní standardy je společensky možné jen tehdy, když lidé nemají pocit, že o něco zásadního přicházejí, a současně vidí, že toto omezení přineslo nějaký hmatatelný výsledek – například v podobě čistší oblohy v případě omezení letadel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračuje. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 5 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 7 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.